Ivan Sergejevič Turgenev
Lovcovy zápisky

1976 | Lidové nakladatelství

Soubor 25 povídek, které se odehrávají v ruské Orelské gubernii v 19. století. Nádherně popisují život, krajinu, lidi i zvířata na ruském venkově očima lovce. Citlivé dílo vnímavého pozorovatele. Autor do tohoto díla promítá i svoji obří lásku k lovu. Proto příběhu nechybí autenticita. Soubor 25 povídek, které se odehrávají v ruské Orelské gubernii v 19. století. Nádherně popisují život, krajinu, lidi i zvířata na ruském venkově očima lovce. Citlivé dílo vnímavého pozorovatele. Auto…r do tohoto díla promítá i svoji obří lásku k lovu. Proto příběhu nechybí autenticita.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~59 Kč~~
Stav Dobrý zašlá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~69 Kč~~ LETO26: 34 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~69 Kč~~ LETO26: 34 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~59 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	403
Jazyk:	česky
Překladatel:	Anna Nováková
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Trojka
Vydání:	3. vyd. v tomto překl., 2. vyd. v Lid. nakl.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2026 10:35
Číslo položky:	1763797

O autorovi

Ivan Sergejevič Turgenev

Ivan Sergejevič Turgeněv byl ruský spisovatel, prozaik, básník a publicista. Ivan Sergejevič Turgeněv pocházel z velmi zámožné šlechtické rodiny, jeho otec byl důstojník, který brzy odešel do výslužby a doma velmi autoritářsky vládl. Dětství strávil Turgeněv většinou v Orlu, od roku 1827 v penzionátu v Moskvě. Po maturitě studoval literaturu v letech 1833–1834 v Moskvě, 1834–1837 v Petrohradě a v letech 1837–1841 v Berlíně, kde studoval i klasické jazyky a Hegelovu filosofii, a v Heidelbergu. Po návratu se chtěl stát profesorem filosofie v Moskvě, tento obor byl však v té době jako zbytečný zrušen. Roku 1843 se v Petrohradu seznámil se slavnou francouzskou zpěvačkou Pauline Viardotovou, s níž navázal celoživotní přátelství. Pracoval dva roky jako úředník, roku 1845 se ale vrátil na rodinný statek, osvobodil všech asi 1000 nevolníků a věnoval se literatuře; slávu mu přinesla kniha povídek „Lovcovy zápisky“. V Moskvě se seznámil s významnými slavjanofily , ale přiklonil se ke směru, který usiloval o přiblížení Ruska k západní Evropě a později se nazýval západnický . Roku 1852 mu petrohradská cenzura zakázala publikovat článek o Gogolovi, Turgeněv ji však obešel a článek publikoval v Moskvě. Za to byl zatčen a vykázán do vyhnanství ve své rodné vesnici. Roku 1854 bylo vyhnanství na přímluvu následníka trůnu, pozdějšího cara Alexandra II., zrušeno a Turgeněv odjel do Paříže. S výjimkou let 1863–1870, kdy byl s manžely Viardotovými v Baden-Badenu, žil v Paříži a jen v době honů zajížděl do rodného Orla. V letech 1874 a 1875 se léčil s bolestivými záchvaty dny v Karlových Varech. Zde o něj pečoval rakouský balneolog Josef Seegen. Do kroužku jeho blízkých přátel patřili například Gustave Flaubert, Prosper Mérimée, Gustav Freytag a Theodor Storm. Turgeněv začínal jako jemný lyrický...

Více od autora