Bolesław Prus
Loutka : 2

1966 | Nakladatelství Odeon

Ve druhém dílu Loutky rozvíjí Prus další osudy hlavních protagonistů románu. Vokulský získává stále větší majetek - jenom proto, aby se mohl přiblížit Isabele Lencké. Nechápe, nebo spíše nechce pochopit, že Isabela ho nemiluje a nikdy milovat nebude, přináší jí největší oběti, jichž je schopen, ale svůj velký životní o…myl pochopí až v závěru románu. Pozornosti čtenářů si zaslouží i rázovitá postava starého kupeckého mládence Ignáce Řeckého, který je určitým protikladem Vokulského: ztělesňuje zde přežívají typ romantického Poláka, který nechápe novou dobu. Uzavírají se i osudy dalších postav příběhu, ať už krásné a nešťastné paní Stavské, nebo manželů Křešovských. Není náhodné, že české vydání Prusových spisů uzavírá právě jeho nejvýznamnější a čtenářsky nejvděčnější dílo - román Loutka, v němž autor spojil zajímavý náměť s mistrně zvládnutou uměleckou formou. Za velký čtenářský úspěch vděčí ovšem Loutka nejvíc pozorovacímu talentu autora, který dokázal se schopností historického odstupu do hloubky analyzovat svou dobu. Ve druhém dílu Loutky rozvíjí Prus další osudy hlavních protagonistů románu. Vokulský získává stále větší majetek - jenom proto, aby se mohl přiblížit Isabele Lencké. Nechápe, nebo spíše nechce pochop…it, že Isabela ho nemiluje a nikdy milovat nebude, přináší jí největší oběti, jichž je schopen, ale svůj velký životní omyl pochopí až v závěru románu. Pozornosti čtenářů si zaslouží i rázovitá postava starého kupeckého mládence Ignáce Řeckého, který je určitým protikladem Vokulského: ztělesňuje zde přežívají typ romantického Poláka, který nechápe novou dobu. Uzavírají se i osudy dalších postav příběhu, ať už krásné a nešťastné paní Stavské, nebo manželů Křešovských. Není náhodné, že české vydání Prusových spisů uzavírá právě jeho nejvýznamnější a čtenářsky nejvděčnější dílo - román Loutka, v němž autor spojil zajímavý náměť s mistrně zvládnutou uměleckou formou. Za velký čtenářský úspěch vděčí ovšem Loutka nejvíc pozorovacímu talentu autora, který dokázal se schopností historického odstupu do hloubky analyzovat svou dobu.

Součástí souboru:

Loutka 1966 (2 sv. (410; 403 s.), 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	403
Jazyk:	česky
Překladatel:	Helena Teigová
Edice:	Světová knihovna, Světová knihovna Odeon
Vydání:	V Odeonu 1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Bolesław Prus

Aleksander Głowacki, známý pod pseudonymem Bolesław Prus , byl polský prozaik a publicista období pozitivismu a realismu, jehož tvorba odráží základní proměny společnosti ve 2. polovině 19. století. Byl také mimo jiné kronikářem Varšavy, filosofem, popularizátorem vědy či propagátorem turistiky a cykloturistiky. Narodil se 20. srpna roku 1847 ve městě Hrubieszów v Lublinském vojvodství. Jeho otec Antoni Głowacki byl ekonom se šlechtickými kořeny . Aleksandrova matka Apolonia Trembińska zemřela, když chlapci byly 3 roky. O šest let později mu zemřel také otec a o malého Aleksandra se starala jeho babička Marcjanna Trembińska, jež bydlela ve městě Puławy. Po její smrti se chlapec přestěhoval k tetě Domicele z Trembińskich Olszewské do Lublinu, kde 4 léta navštěvoval reálku . Poté bydlel ve městě Siedlce , kde se o něj staral o 13 let starší bratr Leon Głowacki, učitel historie. Společně se v roce 1862 přestěhovali do Kielc, kde Aleksander navštěvoval školu. Vlivem staršího bratra Leona, příslušníka strany „Červených“, 16letý Aleksander Głowacki v roce 1863 přerušil školu a účastnil se lednového povstání. 1. září byl raněn během potyčky ve vsi Białki, vzdálené 4 km od Siedlec. Dostal se ruského zajetí, ale vzhledem k jeho mladému věku a na přímluvu tety se mohl po propuštění z nemocnice vrátit do Lublinu a bydlet z rodinou. 10. ledna roku 1864 byla v „Kurierze Niedzielnym“ publikována jeho báseň Do Pegaza, podepsána pod pseudonymem Jan w Oleju. 20. ledna roku 1864 byl Głowacki za účast v povstání zatčen. Od ledna do května byl vězněn na Lublinském zámku a v kasárnách . Vojenský soud mu odebral šlechtický titul. Poněvadž jeho starší bratr Leon Głowacki trpěl nevyléčitelnou psychickou chorobou, staral se o Aleksandra strýc Klemens Olszewski. Po propuštění z vězení chlapec v Lublině opět chodil do školy, kterou ...

Více od autora