František Gel
Louis Pasteur : přemožitel neviditelných dravců

2021 | Nakladatelství Triton

Louis Pasteur byl francouzský biolog a chemik, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Založil nové vědecké obory – stereochemii, mikrobiologii, imunologii –, objevil vakcíny proti sněti slezinné a vzteklině. Jeho jméno nese ve Francii více než dva tisíce ulic, „Pasteur“ je i název jedné ze stanic pařížského metra…. Tento znamenitý a nesmírně pilný vědec takřka neznal rodinný život, v divadle nebyl za celý život ani desetkrát. Mnohé významné výzkumy uskutečnil už jako těžce handicapovaný následky mozkové mrtvice, kterou utrpěl v roce 1864. Přesto nepolevil v pracovním nasazení a stal se doslova zachráncem hedvábnického průmyslu ve Francii i v dalších zemích, když odhalil původce moru bource morušového a navrhl zásady zamezující dalšímu šíření nemoci. Poslední třetinu života věnoval výzkumu nebezpečných infekčních chorob a jejich prevenci zejména očkováním. Vrcholem bylo vyvinutí vakcíny proti vysoce smrtelné nemoci, vzteklině, po předchozích pokusech na psech a pravděpodobně i na sobě samém. O tom všem vypráví velmi podrobný Gelův životopis. Kromě autobiografických dat a detailního popisu Pasterových výzkumů, metod práce i sisyfovských bojů se zaslepenými odpůrci nabízí kniha vzrušující pohled do klasického období mikrobiologie ve druhé polovině 19. století, do bohatýrské doby průkopníků tápajících v moři neznalostí a objevujících základní zákonitosti s nasazením, a někdy dokonce obětováním vlastního života. Četné odborné informace a fakta vycházející ze stavu poznání v době vzniku knihy revidoval podle aktuálních poznatků doc. RNDr. Jaroslav Julák, CSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN v Praze Louis Pasteur byl francouzský biolog a chemik, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Založil nové vědecké obory – stereochemii, mikrobiologii, imunologii –, objevil vakcíny proti sněti slezinné… a vzteklině. Jeho jméno nese ve Francii více než dva tisíce ulic, „Pasteur“ je i název jedné ze stanic pařížského metra. Tento znamenitý a nesmírně pilný vědec takřka neznal rodinný život, v divadle nebyl za celý život ani desetkrát. Mnohé významné výzkumy uskutečnil už jako těžce handicapovaný následky mozkové mrtvice, kterou utrpěl v roce 1864. Přesto nepolevil v pracovním nasazení a stal se doslova zachráncem hedvábnického průmyslu ve Francii i v dalších zemích, když odhalil původce moru bource morušového a navrhl zásady zamezující dalšímu šíření nemoci. Poslední třetinu života věnoval výzkumu nebezpečných infekčních chorob a jejich prevenci zejména očkováním. Vrcholem bylo vyvinutí vakcíny proti vysoce smrtelné nemoci, vzteklině, po předchozích pokusech na psech a pravděpodobně i na sobě samém. O tom všem vypráví velmi podrobný Gelův životopis. Kromě autobiografických dat a detailního popisu Pasterových výzkumů, metod práce i sisyfovských bojů se zaslepenými odpůrci nabízí kniha vzrušující pohled do klasického období mikrobiologie ve druhé polovině 19. století, do bohatýrské doby průkopníků tápajících v moři neznalostí a objevujících základní zákonitosti s nasazením, a někdy dokonce obětováním vlastního života. Četné odborné informace a fakta vycházející ze stavu poznání v době vzniku knihy revidoval podle aktuálních poznatků doc. RNDr. Jaroslav Julák, CSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN v Praze

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

jen minimální oděrky

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Velmi dobrý jen minimální oděrky	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý až velmi dobrý, lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jen minimální oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	359 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075538870
ISBN:	9788075538871
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 6. 2026 10:39
Číslo položky:	1806700

O autorovi

František Gel

František Gel, vlastním jménem František Feigel, byl český novinář, rozhlasový zpravodaj, spisovatel literatury faktu a překladatel z angličtiny, němčiny a latiny. V roce 1919 Gel vystudoval gymnázium v Prostějově. Pak absolvoval jednoroční abiturientský kurs obchodní akademie. V Brně začal, ale nedokončil, studium práv. V roce 1924 začal pracovat jako brněnský dopisovatel pražského časopisu Soudní síň a díky Rudolfu Těsnohlídkovi byl přijat do redakce Lidových novin na zástup. Gel se ihned chopil příležitosti a v průběhu svého zastupování napsal pro Lidové noviny přes sto soudniček, které zaujaly i bratry Čapkovy. Ti vyjednali mladému novináři post řádného redaktora. V letech 1924–1933 vedl v Lidových novinách rubriku "Ze soudní síně". V roce 1933 odešel do nakladatelství Melantrich. V únoru 1934 málem přišel o život ve Vídni, kde působil jako reportér, při krvavých bojích mezi Heimwehrem a sociálními demokraty. Po okupaci zbytku Československa v roce 1939 musel za své protinacistické články uprchnout do zahraničí. Podařilo se mu to nakonec až na třetí pokus. Do exilu odešel přes Maďarsko, kde byl za nelegální překročení hranic uvězněn, a Jugoslávii. Po příchodu do Francie byl prezentován 26. ledna 1940 v čs. zahraniční armádě ve Francii jako vojín jezdectva v záloze. Po pádu Francie uprchl do Velké Británie. Zde byl pro zdravotní nezpůsobilost 2. října 1940 propuštěn do civilu. Gel se nehodlal s touto situací smířit a snažil se uplatnit jako vojenský redaktor. Sám tuto funkci formuloval a podařilo se mu prosadit na MNO její zavedení v čs. zahraniční armádě. Do této funkce byl jmenován výnosem MNO/NT č 16/42 ze dne 1. července 1942. Po porážce Německa v letech 1945–1949 zprostředkoval zhruba 800 rozhlasových relací v rámci zpravodajství z Norimberského procesu. Po válce pracoval v Československém rozhlase v Praze. Nakrátko se uplatnil v diplomatických službách ve Francii, ale po roce 1949 opět v r...

Více od autora