Vítězslav Nezval
Loretka

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

Hra o pěti obrazech.
Idylické prostředí Zlaté uličky s pozadím Hradčan a Lorety, to je místo, kde mladý básník Karel prožívá své hořké pocity po rozchodu s milenkou Martou. Není daleko od sebevraždy, když do jeho chmurné samoty vkročí kloboučnice Loizička.
Loizička – jinak zvaná pražské Jezulátko – je dítě staré …Prahy, sirotek, odložený na schodech loretského kostela. Svým milým, prostým zjevem a nenapodobitelným půvabem okouzlí Karla, který na čas zapomene na záhadnou, uzavřenou zpěvačku Martu a oddá se lásce k něžné kloboučnici.
Leč vzpomínky na Martu jsou silnější a Karel ji vyhledává, aby znovu navázal pouto, které mezi nimi bylo přerváno. Marta, pociťující rovněž velmi silně tíhu samoty a stesku po Karlovi, nabízenou ruku přijímá a těší se opět z jeho lásky.
U Lorety se setká však s nic netušící Loizičkou a tehdy pochopí plnou pravdu o Karlových dvou rozdílných láskách. Šlechetně ustoupí a přenechává Karla milence Loizičce, ale malá kloboučnice ví, že Karel více touží po Martě než po ní, požívá atropin a umírá.
A Karel je opět sám. A do jeho opuštěnosti mu zaznívají Martina poslední slova: Hra o pěti obrazech.
Idylické prostředí Zlaté uličky s pozadím Hradčan a Lorety, to je místo, kde mladý básník Karel prožívá své hořké pocity po rozchodu s milenkou Martou. Není daleko od sebevražd…y, když do jeho chmurné samoty vkročí kloboučnice Loizička.
Loizička – jinak zvaná pražské Jezulátko – je dítě staré Prahy, sirotek, odložený na schodech loretského kostela. Svým milým, prostým zjevem a nenapodobitelným půvabem okouzlí Karla, který na čas zapomene na záhadnou, uzavřenou zpěvačku Martu a oddá se lásce k něžné kloboučnici.
Leč vzpomínky na Martu jsou silnější a Karel ji vyhledává, aby znovu navázal pouto, které mezi nimi bylo přerváno. Marta, pociťující rovněž velmi silně tíhu samoty a stesku po Karlovi, nabízenou ruku přijímá a těší se opět z jeho lásky.
U Lorety se setká však s nic netušící Loizičkou a tehdy pochopí plnou pravdu o Karlových dvou rozdílných láskách. Šlechetně ustoupí a přenechává Karla milence Loizičce, ale malá kloboučnice ví, že Karel více touží po Martě než po ní, požívá atropin a umírá.
A Karel je opět sám. A do jeho opuštěnosti mu zaznívají Martina poslední slova:

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

desky s oděrkami

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý desky s oděrkami	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý lehké oděrky, razítko původního majitele	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý obálka lehce zašlá	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, desky s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	137
Jazyk:	česky
Edice:	19. svazek ed. 19. svazek ed. Dílo / Vítězslav Nezval, Vítězslav Nezval, Dílo
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 4. 2025 10:34
Číslo položky:	1217562

O autorovi

Vítězslav Nezval

Vítězslav Nezval byl český básník, spisovatel a překladatel, spoluzakladatel poetismu, vůdčí osobnost českého surrealismu, národní umělec , člen Komunistické strany Československa, vyznamenaný zlatou medailí Světové rady míru. Narodil se v rodině venkovského učitele v Biskoupkách na Moravě, od roku 1903 bydlel v Šemíkovicích, kde navštěvoval jednotřídní školu a na které ve svém díle často vzpomínal . Od roku 1911 studoval gymnázium v Třebíči, které dokončil roku 1919. Za první světové války byl odveden, ale po dvou měsících byl z armády propuštěn. Jeden semestr studoval právnickou fakultu v Brně, pak přestoupil na filosofickou fakultu v Praze . Brno si však oblíbil a toto město ho velmi ovlivnilo. Roku 1922 vstoupil do Devětsilu, v jeho rámci se podílel na založení poetismu, nového básnického směru. Chtěl být metodou, jak nahlížet na život, aby byl básní.). Postupně se stal politickým iniciátorem českého avantgardního hnutí. Roku 1924 vstoupil do KSČ. Pracoval v redakci Masarykova slovníku naučného , poté se věnoval pouze spisovatelství. Nějakou dobu působil jako dramaturg Osvobozeného divadla. Publikoval v Rudém právu, Tvorbě, Odeonu, Nové scéně, Lidových novinách atd. Velmi ho ovlivnily jeho cesty – zejména do Sovětského svazu, ale i Francie, Itálie a Řecka. Seznámil se zde s mnoha surrealisty , pod jejichž vlivem založil Skupinu surrealistů v ČSR , kterou roku 1938 rozpustil. Po druhé světové válce byl velmi aktivní v KSČ, získal řadu oficiálních poct a funkcí. Jeho tvorba této doby je poznamenána stylem budovatelské poezie, podle Nezvalových příznivců obsahuje snahu najít sama sebe v socialistickém realismu. Již v roce 1923 mu Jan Bartoš sestavil horoskop. Nezval studoval knihy o astrologii, předpověděl i vlastní smrt, tvrdil, že zemře o Velikonocích. Zájem o astrologii mu vydržel po celý život, v jeho pozůstalosti...

Více od autora