Miloš Václav Kratochvíl
Loď : hra o třech jednáních

1944 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Psychologická divadelní hra, ve které se autor pokoušel poznat své možnosti v tématu malá skunina osob, a rozbor povah jednotlivých členů, což se projevuje v různých situacích. Psychologická divadelní hra, ve které se autor pokoušel poznat své možnosti v tématu malá skunina osob, a rozbor povah jednotlivých členů, což se projevuje v různých situacích.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

některé listy volně

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý některé listy volně	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, Některé listy volně
Vazba:	volná brož
Počet stran:	85
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Tröster
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 7. 2024 13:39
Číslo položky:	920039

O autorovi

Miloš Václav Kratochvíl

Miloš Václav Kratochvíl byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor. Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval nejen literární činnosti, v roce 1977 jej Rudé právo zařadilo mezi první signatáře Anticharty. V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem. Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.

Více od autora