Zdeněk Nejedlý
Litomyšl : Díl 1-2

1954 | Státní nakladatelství politické literatury

Litomyšl : tisíc let života českého města. Napsal a obrazy sestavil Zdeněk Nejedlý. Litomyšl, město, které bylo dříve vyhledáváno pro svůj malebný rád, ale dlouho v něm byla i filosofická fakulta.

Graficky provedl Jan Štenc. Za účinné pomoci Zdeňka Wirtha, Františka Páty, Václava Drbohlava. Litomyšl : tisíc let života českého města. Napsal a obrazy sestavil Zdeněk Nejedlý. Litomyšl, město, které bylo dříve vyhledáváno pro svůj malebný rád, ale dlouho v něm byla i filosofická fakulta.
…
Graficky provedl Jan Štenc. Za účinné pomoci Zdeňka Wirtha, Františka Páty, Václava Drbohlava.

Obsažené svazky:

Litomyšl, tisíc let života českého města 1954 Kniha první (224 , 1 nečíslovaný list obrazových příloh, cxliv obrazových příloh, 2. vyd.)
Litomyšl, tisíc let života českého města 1954 Kniha druhá (237 , clv obrazových příloh, 2. vyd.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (5. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	224 + 237
Jazyk:	česky
Edice:	36, 37. svazek ed. 36, 37. svazek ed. Sebrané spisy Zdeňka Nejedlého
Vydání:	II., v SNPL I. aut. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 5. 2025 10:59
Číslo položky:	1235031

O autorovi

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora