Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Arne Novák
Literatura česká devatenáctého století

Arne Novák: Literatura česká devatenáctého století

Arne Novák, Josef Pekař, Zdeněk Václav Tobolka, Jaroslav Vlček, Jan Jakubec, Josef Hanuš, Jan Kabelík, Jaroslav Kamper
Literatura česká devatenáctého století - od Josefinského obrození až po českou modernu Dílu třetího část první, Od K.H. Máchy ke K. Havlíčkovi.

1905 | Nakladatelství Jan Laichter

3 díly ve 4 svazcích 1902-07

Literatura česká devatenáctého století, Od Josefského obrození až po českou modernu.

díl I. Od Josefa Dobrovského k Jungmannově škole básnické napsali Hanuš, Jakubec, Máchal Smetánka, Vlček v roce 1902

díl II. Od M. Zd. Poláka ke K. J. Erbenovi napsali Hanuš, Jakubec, K…amper, Máchal, Niederle, Vlček v roce 1903

díl III. část I. Od K.H. Máchy ke K. Havlíčkovi napsali Hanuš, Jakubec, Kambelík, Kamper, Novák, Pekař, Tobolka, Vlček v roce 1905

díl III. část II. Od Boženy Němcové ke Janu Nerudovi napsali Čech, Jakubec, Kabelík, Máchal, Novák, Pažák v roce 1907 3 díly ve 4 svazcích 1902-07

Literatura česká devatenáctého století, Od Josefského obrození až po českou modernu.

díl I. Od Josefa Dobrovského k Jungmannově škole básnické napsali Hanuš,… Jakubec, Máchal Smetánka, Vlček v roce 1902

díl II. Od M. Zd. Poláka ke K. J. Erbenovi napsali Hanuš, Jakubec, Kamper, Máchal, Niederle, Vlček v roce 1903

díl III. část I. Od K.H. Máchy ke K. Havlíčkovi napsali Hanuš, Jakubec, Kambelík, Kamper, Novák, Pekař, Tobolka, Vlček v roce 1905

díl III. část II. Od Boženy Němcové ke Janu Nerudovi napsali Čech, Jakubec, Kabelík, Máchal, Novák, Pažák v roce 1907

Součástí souboru:

Literatura česká devatenáctého století 1902 (4sv., 940 + 884 + 764 + 706)

Stav

Dobrý

převazba, polokožená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	viii, 764
Jazyk:	česky
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Laichterův výbor nejlepších spisů poučných
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 3. 2022 14:23
Číslo položky:	293913

O autorech

Josef Pekař

Josef Pekař byl přední český historik přelomu 19. a 20. století, žák Jaroslava Golla, profesor a rektor Univerzity Karlovy. Spolu s Josefem Šustou byl stěžejním českým představitelem historické vědy první poloviny 20. století. Pocházel ze selského statku v Malém Rohozci. Manželé Josef a Františka Pekařovi měli ještě dalších sedm dětí, které však zemřely v mladém věku na tuberkulózu. Té podlehla i matka. Dětství trávil v Daliměřicích, které se staly součástí Turnova. Oblast Českého ráje byla bohatou inspirací pro výběr témat mnohých jeho děl. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi, které dnes nese jeho jméno, studoval historii v Praze a už roku 1890 článkem v Masarykově Athenaeu dokázal, že název Hrubá Skála se vyskytuje až v 17. století a Rukopis královédvorský je tudíž padělek. Roku 1893 promoval prací Kandidatury krále Přemysla Otakara II. na německý trůn, kde ukázal, že se Přemysl Otakar II. o císařský trůn ucházel sám, a to až v letech 1272–1273. Dva semestry strávil v Erlangenu a v Berlíně, pak učil na gymnáziu v Mladé Boleslavi a v Praze v Truhlářské. Brzy po roce 1895 se stal autorem Českého časopisu historického , který později po třicet let redigoval. Habilitoval se roku 1897 prací Dějiny Valdštejnského spiknutí , kde Valdštejna ukázal jako váhavého, nicméně zrádce. Téhož roku ostře odmítl protičeský článek německého historika Theodora Mommsena a doložil význam české kultury pro Evropu; jeho odpověď pak ještě několikrát vyšla a byla přeložena do řady jazyků. K jubileu Františka Palackého 1898 napsal přehled české historiografie ve druhé polovině 19. století a řadu článků do Ottova slovníku naučného . Roku 1901 byl jmenován profesorem a ve dvou článcích kritizoval představy o slovanské „zádruze“. V práci Nejstarší kronika česká se pokusil dokázat, že svatováclavs...

Více od autora

Arne Novák

Arne Novák, vlastním jménem Arnošt František Marie Novák , byl český výtvarný a literární historik a kritik, bohemista a germanista. Pocházel ze sedmi dětí středoškolského učitele dr. Josefa Nováka a spisovatelky Terézy Novákové. Všech šest jeho sourozenců předčasně zemřelo, většinou ve věku mladé dospělosti. Studoval na gymnáziu v Litomyšli a od roku 1895 v Praze. Maturoval v roce 1898. V letech 1898–1902 studoval germanistiku a bohemistiku na Universitě Karlově. V roce 1901 pobýval na univerzitě v Berlíně, roku 1904 na univerzitách v Mnichově a Heidelbergu. Působil jako středoškolský profesor v Praze a Kutné Hoře. V roce 1906 se habilitoval na Univerzitě Karlově jako docent německé literatury a roku 1910 rozšířil svou habilitaci i na dějiny literatury české. V roce 1920 se stal řádným profesorem české literatury na Masarykově universitě v Brně. V roce 1921 natrvalo přesídlil do Brna. V letech 1924–1925 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Dvakrát, v letech 1938 a 1939, byl zvolen rektorem Masarykovy university. Je po něm pojmenována ulice, na které dnes sídlí Filozofická fakulta MU. Jeho zásluhy ve vědních oborech dějiny české a německé literatury byly oceněny řádným členstvím v České akademii věd a umění , členem Královské české společnosti nauk se stal 14. ledna 1931, v červnu 1936 byl přijat do Pražského lingvistického kroužku. Od roku 1921 působil jako stálý a čelný spolupracovník redakce Lidových novin. Byl činný také v časopisech Volné směry, Pestrý týden, Lumír, Rozhledy aj. Dne 7. července 1908 se v Praze oženil s Jiřinou Novákovou, rozenou Haaszovou , dcerou překladatele Jaroslava Haasze . Manželům Novákovým zemřel po nemoci v roce 1927 syn Radovan, student 2. třídy gymnázia. Byl velmi vzdělaný. V jeho díle je patrný nadhled, velký přehled, ale i analytické a hodnotící schopnosti. Jeho názory ovlivnili ...

Více od autora