Ladislav Štoll
Literatura a kulturní revoluce : [projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů, konané ve dnech 1.-2. března 1959]

1959 | Nakladatelství Československý spisovatel

Referát je polemicky zaměřen proti "duchu" II. sjezdu Svazu československých spisovatelů z roku 1956 a potírá jak revizionistické názory a teorie, které se rozšířily po XX. sjezdu KSSS, tak teorii o spisovatelích jako svědomí národa a heslo o odideologizování umění Referát je polemicky zaměřen proti "duchu" II. sjezdu Svazu československých spisovatelů z roku 1956 a potírá jak revizionistické názory a teorie, které se rozšířily po XX. sjezdu KSSS, tak teorii o s…pisovatelích jako svědomí národa a heslo o odideologizování umění

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	69
Jazyk:	česky
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Otázky a názory
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 7. 2024 11:58
Číslo položky:	916733

O autorovi

Ladislav Štoll

Ladislav Štoll byl český marxistický literární kritik, představitel stalinistického pojetí teorie umění, československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa. Narodil se v rodině nájemce zámeckého hostince na Malé Skále u Turnova Emila Štolla a jeho ženy Anny, rozené Škopánové . Vystudoval reálku v Turnově a obchodní dopravní abiturientský kurs na jednoroční obchodní akademii v Praze-Karlíně , vojenskou službu absolvoval u letectva . V roce 1930 jako mimořádný posluchač navštěvoval přednášky F. X. Šaldy a Z. Nejedlého na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v Praze v Eskomptní bance a Živnobance jako úředník, odkud byl v roce 1931 propuštěn za článek Úředníci v Levé frontě o sympatiích bankovního úřednictva ke komunismu a jeho postavení v době krise. Po svém propuštění se stal komunistickým novinářem a začal se věnovat literární kritice. Roku 1926 vstoupil do KSČ, v roce 1929 se oženil. Byl předním členem Levé fronty a odpovědným redaktorem stejnojmenného časopisu. Od roku 1934 byl redaktorem Rudého práva. Roku 1934 byl stranou vyslán do Moskvy jako překladatel Marxových a Engelsových spisů z němčiny, kde zůstal s rodinou až do roku 1936. S Juliem Fučíkem se podílel na českém vysílání moskevského rozhlasu. Mobilizace se zúčastnil jako poručík bombardovací letky detašované v Horních Počernicích. Během okupace Československa pracoval v Akciové společnosti pro zpracování kukuřice , podílel se na vydávání ilegálního Rudého práva, za což byl v roce 1944 několikrát vyšetřován gestapem. V roce 1947 se stal místopředsedou Kulturní jednoty, která sdružovala kulturní a uměleckou obec. V dubnu 1948 patřil k hlavním řečníkům na Sjezdu národní kultury. Po roce 1948 vystřídal mnoh...

Více od autora