Knihy
Biografie, memoáry a korespondence
Milan Myška
Listy z časů naděje i zklamání

Milan Myška: Listy z časů naděje i zklamání

Milan Myška, František Kutnar, Jaroslav Marek, Lumír Dokoupil
Listy z časů naděje i zklamání : (z korespondence Františka Kutnara s Jaroslavem Markem)

2015 | Nakladatelství Ostravská univerzita Universitas Ostraviensis

Předkládaná edice obsahuje korespondenci mezi profesory Jaroslavem Markem a Františkem Kutnarem z doby jejich spolupráce na díle Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví I. a II. Umožňuje hlubší vhled do tvůrčích postupů obou autorů a reflektuje změny v politické situaci a kulturním milieu dané doby. Její…m prostřednictvím lze zachytit také postoje československých historiků, jejich vztah k politické situaci, jejich ochotu podrobit se ideologickému nátlaku či jej aktivně vykonávat. Předkládaná edice obsahuje korespondenci mezi profesory Jaroslavem Markem a Františkem Kutnarem z doby jejich spolupráce na díle Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví I. a II. Umožňuj…e hlubší vhled do tvůrčích postupů obou autorů a reflektuje změny v politické situaci a kulturním milieu dané doby. Jejím prostřednictvím lze zachytit také postoje československých historiků, jejich vztah k politické situaci, jejich ochotu podrobit se ideologickému nátlaku či jej aktivně vykonávat.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	187
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074647595
ISBN:	9788074647598
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Ostrava
Vystaveno:	26. 2. 2025 13:45
Číslo položky:	1158178

O autorech

František Kutnar

František Kutnar byl český historik, zabývající se převážně národním obrozením. Povoláním byl středoškolský profesor, vyučoval na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici 10. Měl strukturalistický přístup k historiografickému bádání, často se zabýval drobnějšími tématy. Napsal mnoho drobnějších statí, v odborných časopisech i v běžném tisku. Byl ovlivněn Josefem Pekařem a Josefem Šustou, a to způsobem práce i tematicky. Věnoval velkou pozornost kolektivním faktům, sociálnímu a myšlenkovému rozvoji. Byl ovlivněn sociologií a psychologií, používal nejmodernější historiografické metody. Jeho hlavním přínosem bylo rozpracování metody funkčně strukturální analýzy – na každý fakt se dívá, jako na složitý strukturovaný celek, skládá se z částí, každý část má svou funkci a význam a je ve vztahu k ostatním, když se změní vztahy, mění se i fakt . Takto přistupoval i ke složitým celkům. Z hlediska historiografického zmapoval kulturní a sociální průběh národního obrození, období osvíceneckého reformismu a období konce feudalismu . Mezi jeho nejdůležitější díla náleží dvě monografie, myšlenkově velmi úzce spojené: Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus a Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu. V těchto dílech se zabývá národem jako takovým, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k politice, náboženství a kultuře, hodnotí ho z mnoha různých hledisek, pokoušel se popsat sociálně politický a myšlenkový pochod, který je časově a místě diferenciovaný a dynamizovaný a vede k vytvoření sociální skladby národa, k novému politickému uspořádání státu a hospodářskému myšlení. Druhým zásadním dílem jsou Přehledné dějiny českého a československého děj...

Více od autora

Milan Myška

Milan Myška byl český historik. Specializoval se na hospodářské a sociální dějiny novověku. Po maturitě na bíloveckém gymnáziu studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V 50. letech vyučoval na Vyšší pedagogické škole v Opavě, která postupně prošla transformací v Pedagogickou fakultu se sídlem v Ostravě, jejíž se stal Myška proděkanem. Z katedry dějepisu postupně vybudoval patrně nejvýznamnější pracoviště zaměřené na hospodářské a sociální dějiny 18.–20. století v tehdejším Československu. Protože však v 60. letech zastával proreformní postoje, a zejména pak pro svou ilegální činnost v době po sovětské invazi byl s počínající normalizací zbaven možnosti vědecké a pedagogické práce a pro následující roky vystaven tvrdé perzekuci. Po 13 let byl bez stálého zaměstnání a psal „do šuplíku“, příp. publikoval pod cizími jmény. V 80. letech pracoval ve Slezském zemském muzeu v Opavě. Po revoluci působil na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity a v roce 2007 se stal vědeckým ředitelem tamějšího Centra pro hospodářské a sociální dějiny. Byl členem řady redakčních rad a domácích i mezinárodních profesních organizací. Byl respektovaným odborníkem na problematiku industrializace, protoindustrializace a podnikání, zabýval se ale též historií moravskoslezského regionu a metodickými problémy hospodářských dějin. Hlubokou stopu zanechal coby organizátor historického bádání na půdě ostravského vysokého školství a také jako vědecký redaktor několika periodik a děl encyklopedického charakteru, především pak rozsáhlého Biografického slovníku Slezska a severní Moravy. Podílel se i na sepsání několika učebnic.

Více od autora