Émile Zola, Heřman Němeček
Lístek lásky : (Une page d'amour)

1924 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Román z r. 1878, patřící do série Rougon-Macquart, je historií milostného citu, který sdílí mladá vdova spolu s ženatým lékařem, ošetřujícím její dcerku. Nepatří k autorovým typickým dílům, neboť jím prosvítá romantická lyrika v líčení pocitového pole hrdinů, s nímž je úzce spjato i impresívní zachycení Paříže. V četný…ch rezonancích je evokována také psychologie dítěte, které s vysokou senzitivností čelí matčinu mileneckému vztahu. Román z r. 1878, patřící do série Rougon-Macquart, je historií milostného citu, který sdílí mladá vdova spolu s ženatým lékařem, ošetřujícím její dcerku. Nepatří k autorovým typickým dílům, neboť jím …prosvítá romantická lyrika v líčení pocitového pole hrdinů, s nímž je úzce spjato i impresívní zachycení Paříže. V četných rezonancích je evokována také psychologie dítěte, které s vysokou senzitivností čelí matčinu mileneckému vztahu.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 59 Kč
	Stav Mírně opotřebená lehké oděrky, zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	358
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jean Rowalski
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 7. 2024 10:36
Číslo položky:	892596

O autorech

Émile Zola

Émile Zola byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu. Émile Zola se narodil v Paříži roku 1840. Jeho otec, François Zola , byl italský inženýr, narozen v Benátkách roku 1795. Jeho matka, Émilie Aubert, byla Francouzka. Když Émilovi byly 3 roky, s rodinou se přestěhovali do jižní Francie, zde Zolův otec začal pracovat na stavbě zavodňovacího kanálu, který měl svést říční vodu k městečku Aix-en-Provence. Otec o čtyři roky později, roku 1847, náhle zemřel. V roce 1858 se Zola přestěhoval zpět do Paříže, kde se znovu setkal se svým kamarádem z dětství, Paulem Cézannem. Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. médanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii. Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž. Zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín u kamen . Byl pohřben na pařížském hřbitově Montmartre. Katolická církev zařadila veškeré spisy Émila Zoly na Index zakázaných knih. Zpočátku psal Zola kratší prózy, ještě ovlivněné romantismem, a po šest měsíců řídil literární kroniku Evénement. Zde v ostrých kritikách napadal řadu významných postav tehdejšího literárního světa. Za první „naturalistický“ román označil Zola již Paní Bovaryovou a za román zásadního významu pak Germinii Lacerteuxovou bratří Goncourtů. Po třech neúspěšných pokusech se Zola prosadil až roku 1867 románem Románový cyklus se zaměřením proti církvi: Povídkové soubory: Cyklus „Evangelia“: tato díla ovlivněna idejemi utopického socialismu Zola je také autorem sborníků kritických statí o divadle a literatuře: Rougon-Macquartů ...

Více od autora