Ladislav Klíma, Josef Zumr
Lidská tragikomedie

1992 | Nakladatelství Artfórum

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	101
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085271044
ISBN:	9788085271041
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Punkva
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	28. 4. 2023 16:0
Číslo položky:	543913

O autorech

Ladislav Klíma

Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...

Více od autora

Josef Zumr

Josef Zumr je český filosof, historik, literární vědec a překladatel. V roce 1952 vystudoval na Karlově univerzitě filozofii a slavistiku, po krátkém působení na místě nakladatelského redaktora nastoupil do Filozofického ústavu ČSAV. Za normalizace byl propuštěn a živil se jako překladatel na volné noze. V roce 1990 byl přijat zpět, krátce působil i jako ředitel ústavu. Také externě přednášel na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je řádným členem pařížského Institut international de philosophie a předsedou kuratoria Ústavu T. G. Masaryka. Přispívá do Filozofického časopisu, Literárních novin a Analogonu. Zabývá se vývojem revolučního demokratismu 19. století, námětem jeho doktorské práce byl Alexandr Ivanovič Gercen. Věnuje se také estetice, především dílu Johanna Friedricha Herbarta . Uspořádal výbor z díla Ladislava Klímy Vteřiny věčnosti , jedinou Klímovu knihu, která za minulého režimu vyšla. Byl členem ediční rady Spisů Bohumila Hrabala, napsal esej Obraz býka v díle Bohumila Hrabala. Přeložil do češtiny díla Šklovského, Bělinského a Lunačarského. Jeho manželkou je překladatelka Jiřina Zumrová.

Více od autora