Jiří Hájek
Lidská situace - kritické stati

1966 | Nakladatelství Československý spisovatel

Autor shrnuje v knížce své většinou již časopisecky publikované stati z let 1960-1965 o různých problémech společenské i politické funkce literatury jak naší, tak cizí. Zvláštní pozornost věnuje tvorbě Kafkově, Böllově, Sartrově, Mikuláškově a Novomeského. U všech by si přál - obdobně jak to řekl v poslední stati - "ab…y byly výzvou k diskuzi, která by znamenala aspoň první krok z momentálních rozpaků a nejistot a pomohla vyjasnit tvůrčí fronty." Autor shrnuje v knížce své většinou již časopisecky publikované stati z let 1960-1965 o různých problémech společenské i politické funkce literatury jak naší, tak cizí. Zvláštní pozornost věnuje tvorb…ě Kafkově, Böllově, Sartrově, Mikuláškově a Novomeského. U všech by si přál - obdobně jak to řekl v poslední stati - "aby byly výzvou k diskuzi, která by znamenala aspoň první krok z momentálních rozpaků a nejistot a pomohla vyjasnit tvůrčí fronty."

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	184
Jazyk:	česky
Edice:	Dílna
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 8. 2022 7:50
Číslo položky:	389171

O autorovi

Jiří Hájek

Jiří Hájek byl československý politik a diplomat, v 60. letech 20. století ministr školství, během pražského jara ministr zahraničních věcí Československa, který v srpnu 1968 protestoval v OSN proti sovětské invazi, za normalizace mluvčí Charty 77. Vystudoval práva na Univerzitě Karlově. V letech 1937–1939 pracoval na finanční správě. Byl členem organizace mladých sociálních demokratů. Po březnu 1939 ilegálně pracoval v Národním hnutí pracující mládeže a v listopadu 1939 byl zatčen a odsouzen ke 12 letům vězení. Až do konce války byl vězněn v Hamburku. Po osvobození se zapojil do politického života. V roce 1945 se stal tajemníkem Ústřední rady odborů a poté ústředním tajemníkem Dělnické akademie , a také působil jako funkcionář SČM a Mezinárodního svazu mládeže. Ihned po válce vstoupil do ČSSD. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Ústřední sekretariát KSČ Hájka vedl již v poválečném období jako tajného člena komunistické strany; v sociální demokracii patřil k Fierlingerovu křídlu a prosazoval těsnou spolupráci s komunisty, která skončila sloučením sociální demokracie s KSČ v červnu 1948. Aktivně se podílel na vnitrostranickém převratu a čistkách v únoru 1948. 27. června 1948 po sloučení ČSSD s komunisty byl kooptován do Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho potvrdil i IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. Do ÚV KSČ ho zvolil také Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968. Z ÚV KSČ byl vyloučen v září 1969. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění ČSR za sociální demokracii . V roce 1950 zakládal Vysokou školu politických a hospodářských věd, na níž se posléze stal rektorem . Roku 1954 se stal děkanem fakulty mezinárodních vztah...

Více od autora