Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Jaromír Jech
Lidová vyprávění z Kladska

Jaromír Jech
Lidová vyprávění z Kladska

1959 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Obsáhlý kritický výbor 230 ukázek prozaického folklóru současných kladských vypravěčů, mezi nimiž nejvýznamnější místo zaujímá široký vypravěčský repertoár Filomény Hornychové z Nouzína. Ukázky doplňují stručné charakteristiky jednotlivých představitelů lidového vypravěčství na Kladsku. Obsáhlý kritický výbor 230 ukázek prozaického folklóru současných kladských vypravěčů, mezi nimiž nejvýznamnější místo zaujímá široký vypravěčský repertoár Filomény Hornychové z Nouzína. Ukázky doplňu…jí stručné charakteristiky jednotlivých představitelů lidového vypravěčství na Kladsku.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka, Flíčky na ořízce

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka, Flíčky na ořízce
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	537 s., [1] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Rocman
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Lidové umění slovesné. Řada B
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 7. 2024 8:52
Číslo položky:	922620

O autorovi

Jaromír Jech

Jaromír Jech byl český folklorista, etnograf, literární vědec, germanista, akademik ČSAV a spisovatel. Byl jedním z předních představitelů české folkloristiky druhé poloviny 20. století. Po absolvování gymnázia v Benešově studoval od roku 1937 slavistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK, kde se postupně začal profilovat jako literární vědec a dialektolog. Jeho studia však na několik let přerušilo uzavření vysokých škol během Druhé světové války. Po osvobození získal stipendium, které mu umožnilo studium ve švýcarské Basileji. V roce 1946 získal aprobaci jako středoškolský profesor a po dalších třech letech obhájil disertační práci, která se zabývala lidovou mluvou na Benešovsku. Následující léta působil jako pedagog na různých gymnáziích, obzvláště pak na gymnáziu v Říčanech u Prahy. Krátce po založení Československé akademie věd se stal odborným pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde zastával mimo jiné funkci vedoucího slovesně folkloristického oddělení. Po odchodu Jiřího Horáka v roce 1964 se ujal předsednictví celého Ústavu. Byl také předsedou celostátní oborové komise pro etnografii a folkloristiku a předsedou pro obhajoby kandidátských disertačních prací v oboru národopisu. V roce 1972 musel z politických důvodů odejít z pozice předsedy Ústavu pro etnografii a folkloristiku do nuceného důchodu. Nadále však působil v ČSAV, přešel totiž do Ústavu pro českou a světovou literaturu. Mimo jiné působil jako dlouholetý redaktor v etnologickém časopise Český lid. Byl zakládajícím členem světové organizace badatelů pro lidové vyprávění , kde po určitou dobu vykonával také funkci člena předsednictva, nebo také mezinárodní etnografické organizace International Society for Ethnology and Folklore. Účastnil se řady mezinárodních konferencí a kongresů a byl spoluautorem mezinárodních vydání zápoadoslovanských pohádek a západoslovanského...

Více od autora