Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Jaromír Jech
Lidová vyprávění z Kladska

Jaromír Jech
Lidová vyprávění z Kladska

1959 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Obsáhlý kritický výbor 230 ukázek prozaického folklóru současných kladských vypravěčů, mezi nimiž nejvýznamnější místo zaujímá široký vypravěčský repertoár Filomény Hornychové z Nouzína. Ukázky doplňují stručné charakteristiky jednotlivých představitelů lidového vypravěčství na Kladsku. Obsáhlý kritický výbor 230 ukázek prozaického folklóru současných kladských vypravěčů, mezi nimiž nejvýznamnější místo zaujímá široký vypravěčský repertoár Filomény Hornychové z Nouzína. Ukázky doplňu…jí stručné charakteristiky jednotlivých představitelů lidového vypravěčství na Kladsku.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazba lehce povolená, drží pohromadě, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	537 s., [1] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Rocman
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Lidové umění slovesné. Řada B
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 10. 2025 10:0
Číslo položky:	1428161

O autorovi

Jaromír Jech

Jaromír Jech byl český folklorista, etnograf, literární vědec, germanista, akademik ČSAV a spisovatel. Byl jedním z předních představitelů české folkloristiky druhé poloviny 20. století. Po absolvování gymnázia v Benešově studoval od roku 1937 slavistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK, kde se postupně začal profilovat jako literární vědec a dialektolog. Jeho studia však na několik let přerušilo uzavření vysokých škol během Druhé světové války. Po osvobození získal stipendium, které mu umožnilo studium ve švýcarské Basileji. V roce 1946 získal aprobaci jako středoškolský profesor a po dalších třech letech obhájil disertační práci, která se zabývala lidovou mluvou na Benešovsku. Následující léta působil jako pedagog na různých gymnáziích, obzvláště pak na gymnáziu v Říčanech u Prahy. Krátce po založení Československé akademie věd se stal odborným pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde zastával mimo jiné funkci vedoucího slovesně folkloristického oddělení. Po odchodu Jiřího Horáka v roce 1964 se ujal předsednictví celého Ústavu. Byl také předsedou celostátní oborové komise pro etnografii a folkloristiku a předsedou pro obhajoby kandidátských disertačních prací v oboru národopisu. V roce 1972 musel z politických důvodů odejít z pozice předsedy Ústavu pro etnografii a folkloristiku do nuceného důchodu. Nadále však působil v ČSAV, přešel totiž do Ústavu pro českou a světovou literaturu. Mimo jiné působil jako dlouholetý redaktor v etnologickém časopise Český lid. Byl zakládajícím členem světové organizace badatelů pro lidové vyprávění , kde po určitou dobu vykonával také funkci člena předsednictva, nebo také mezinárodní etnografické organizace International Society for Ethnology and Folklore. Účastnil se řady mezinárodních konferencí a kongresů a byl spoluautorem mezinárodních vydání zápoadoslovanských pohádek a západoslovanského...

Více od autora