Jaroslav Zaorálek
Lidová rčení

1963 | Nakladatelství Československé akademie věd

Zaorálkova Lidová rčení vyšla poprvé krátce před autorovou smrtí v roce 1947. Až do té doby byl znám JAROSLAV ZAORÁLEK zejména jako překladatel. Rozsah jeho překladatelské tvorby nemá u nás obdoby: Uvedl k nám moderní francouzskou literaturu od Balzaka a Flauberta přes Nezvala až po Apollinaira, Prousta, Mauroise, Cel…ina a další, kromě toho ale překládal i z italštiny , němčiny a španělštiny . Některé jeho překlady, jako např. Chevallierovy Zvonokosy, u nás doslova zlidověly. Při překládání se Zaorálek řídil zásadou, že překlad musí vyvolat tytéž dojmy a vzněty jako originál. To se mu mohlo podařit při tak rozmanitém výběru autorů především proto, že dokonale ovládl češtinu, kterou celý život studoval na českých úslovích a rčeních. Paralelně se Zaorálkovou překladatelskou činností totiž vznikala unikátní sbírka Lidových rčení, která natrvalo obohatila českou slovesnou tvorbu. EDIČNÍ POZNÁMKA Lidová rčení Jaroslava Zaorálka vyšla doposud třikrát – poprvé u Fr. Borového v roce 1947, nedlouho před autorovou smrtí, podruhé v Nakladatelství Československé akademie věd v roce 1963. Druhé vydáni připravili k tisku Josef Spilka, Milada Nedvědová a Slavomír Utěšený. Třetí vydání Lidových rčení vyšlo v roce 1996 – v roce 100. výročí narození Jaroslava Zaorálka – jako reprint prvního vydáni z roku 1947. Toto čtvrté vydání Lidových rčení je rovněž reprintem prvního vydání z roku 1947. Zaorálkova Lidová rčení vyšla poprvé krátce před autorovou smrtí v roce 1947. Až do té doby byl znám JAROSLAV ZAORÁLEK zejména jako překladatel. Rozsah jeho překladatelské tvorby nemá u nás obdoby: U…vedl k nám moderní francouzskou literaturu od Balzaka a Flauberta přes Nezvala až po Apollinaira, Prousta, Mauroise, Celina a další, kromě toho ale překládal i z italštiny , němčiny a španělštiny . Některé jeho překlady, jako např. Chevallierovy Zvonokosy, u nás doslova zlidověly. Při překládání se Zaorálek řídil zásadou, že překlad musí vyvolat tytéž dojmy a vzněty jako originál. To se mu mohlo podařit při tak rozmanitém výběru autorů především proto, že dokonale ovládl češtinu, kterou celý život studoval na českých úslovích a rčeních. Paralelně se Zaorálkovou překladatelskou činností totiž vznikala unikátní sbírka Lidových rčení, která natrvalo obohatila českou slovesnou tvorbu. EDIČNÍ POZNÁMKA Lidová rčení Jaroslava Zaorálka vyšla doposud třikrát – poprvé u Fr. Borového v roce 1947, nedlouho před autorovou smrtí, podruhé v Nakladatelství Československé akademie věd v roce 1963. Druhé vydáni připravili k tisku Josef Spilka, Milada Nedvědová a Slavomír Utěšený. Třetí vydání Lidových rčení vyšlo v roce 1996 – v roce 100. výročí narození Jaroslava Zaorálka – jako reprint prvního vydáni z roku 1947. Toto čtvrté vydání Lidových rčení je rovněž reprintem prvního vydání z roku 1947.

Stav

Dobrý

opotřebená obálka, ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:

Dobrý, opotřebená obálka, ořízka s flíčky

Vazba:

pevná s obálkou

Počet stran:

779

Jazyk:

česky

Editor:

Josef Spilka, Slavomír Utěšený, Milada Nedvědová

Vydání:

2. upravené vydání

Vydáno v:

Praha

Vystaveno:

30. 7. 2025 13:35

Číslo položky:

1323568

O autorovi

Jaroslav Zaorálek

Jaroslav Zaorálek byl český překladatel, převážně z francouzštiny a němčiny, ale také z italštiny, angličtiny, španělštiny. Byl synem venkovského učitele. Roku 1915 maturoval na , po první světové válce studoval češtinu a francouzštinu na pražské filozofické fakultě, chvíli zkoušel medicínu, vrátil se na filozofickou fakultu. Roku 1925 odjel na studijní pobyt do Francie, za rok se vrátil a až do smrti se věnoval překládání. Přeložil na dvě stovky prací, většinou jazykově velmi náročných. Své mistrovství se snažil podřídit autorovi, aby potlačil vlastní osobnost a zachoval rytmus, vzněty a dojmy originálu. Ovládl češtinu ve všech stylových rovinách a historických vrstvách, zapisoval si i lidová rčení, která vydal tiskem.

Více od autora