Liberecké nakladatelství pana Romana Karpaše právě před rokem nečekaně potěšilo všechny obdivovatele díla kreslíře a etnografa PhDr. Josefa V. Scheybala. A to vydáním rozměry sice nevelké, ale obsahem velmi bohaté a námětem docela neobvyklé knížky, jejímiž autory jsou etnografka PhDr. Jana Scheybalová a její výše zmíněný, bohužel již šest let zvěčnělý, manžel.
Knížka o rozměrech 15 × 21cm a 104 stranách má jenom dvě části. Ta první a podstatně kratší je nadepsána Josef Václav Scheybal a je stručným životopisem tohoto zajímavého a velmi tvůrčího člověka. Původ ze smíšeného česko-německého manželství, dětství prožité v německy mluvícím Kristiánově na Frýdlantsku a českém Turnově i zájem o historii regionu završený studiem dějin umění a národopisu na Univerzitě Karlově – to všechno mu pomáhalo v tom, aby se bez předsudků dovedl dívat a hlavně svými kresbami i slovem dokumentovat lidovou architekturu a život dvěma národnostmi obývaných severovýchodních Čech.
Druhá a rozsahem zásadní kapitola má název „Lidová kultura severních Čech“ s dlouhým podtitulem „Obrázky ze života Čechů a Němců na národnostním rozhraní“. Zabývá se specifickým postavením severních Čech, kde se v nebývalé míře i na venkově uchytila drobná průmyslová výroba, především textilní a sklářská. Národnostní nesnášenlivost, která vyvrcholila těsně před 2. svět. válkou, ale zdaleka netrvala odnepaměti – národnostní propast se začala uměle otevírat až od poloviny 19. století. Jak sama autorka píše: „Právě na území severních Čech, zejména v oblastech při národnostní hranici, máme dostatek dokladů pro vzájemné působení českých řemeslníků, dělníků i lidových umělců v německém prostředí a naopak německých v českojazyčných regionech … Místo předpokládané nivelizace se objevuje větší bohatství typů a tvarů. Národnostní rozhraní, stejně jako blízkost staleté zemské hranice, jsou naopak zdrojem rozmanitější lidové kultury, než je tomu v mnoha vnitrozemských oblastech s málo pohyblivým, k půdě vázaným obyvatelstvem.“ Výše řečené je pak dokumentováno jak příklady v textu, tak několika desítkami úžasných kreseb ze skicáků J. V. Scheybala, zachycujících lidové stavby a jejich detaily, drobné kamenické práce i vybavení interiérů nebo horaly v různých situacích a krojích. Podstatný přínos knížky je i v tom, že nejde o žádnou suchou vědeckou studii, ale je psána tak čtivým způsobem, že ji může zhltnout za jeden večer každý, kdo se alespoň trochu zajímá o minulost území mezi Lužickými horami a Podkrkonoším.