Knihy
Beletrie
Česká literatura
Marie Pujmanová
Lidé na křižovatce: Díl 1-3 (Lidé na křižovatce...

Marie Pujmanová: Lidé na křižovatce: Díl 1-3 (Lidé na křižovatce, Život proti smrti, Hra s ohněm)

Marie Pujmanová
Lidé na křižovatce: Díl 1-3 (Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti)

1960 |

Obsažené svazky:

Hra s ohněm 1960 (287 s., 11. vyd.)
Lidé na křižovatce 1960 (392 s., 22. vyd.)
Život proti smrti 1960 (369 s., 6. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

vybledlý hřbet

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý lehce natrhnutá obálka, zašlý ochranný obal	Skladem pro e-shop	~~379 Kč~~ 179 Kč
Stav Dobrý vybledlý hřbet	Skladem pro e-shop	~~299 Kč~~ 149 Kč
Stav Dobrý potrhaná obálka, část obálky chybí	Skladem pro e-shop	~~279 Kč~~ 149 Kč
Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~279 Kč~~ 149 Kč
Stav Mírně opotřebená opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~169 Kč~~ 99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, vybledlý hřbet
Vazba:	pevná s obálkou, ochranný obal
Počet stran:	287 + 392 + 369
Jazyk:	česky
Editor:	Zdeněk Eis
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2025 14:36
Číslo položky:	1242681

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora