Vojtěch Kyncl
Ležáky : obyčejná vesnice, Silver A a pardubické gestapo v zrcadle heydrichiády

2008 | Nakladatelství Nová tiskárna Pelhřimov

Vypálení vesnice Ležáky stojí v zájmu české historické literatury poněkud stranou oproti výzkumu tragédie v Lidicích. Z tohoto důvodu také vznikla jmenovaná publikace. Podnět k napsání této práce dal v roce 2001 dědeček V. Kyncla, který byl jako svědek vypálení osady a mlýna přítomen. Tato kniha vznikala v průběhu aut… orova studia ve Spolkové republice Německo, kde měl možnost probádat nové archivní materiály. Vedle oficiálních písemných dokumentů jsou využity i výpovědi svědků, ať již českých pamětníků z okolí Ležáků, nebo německých členů gestapa a ochranné policie.Jak napovídá název, kniha se věnuje nejen ležácké skupině odbojářů, ale samozřejmě i skupině pardubické, která poskytovala úkryty paravýsadku SILVER A. Čtenář se tak v chronologickém sledu seznámí s odbojovou činností ležácké skupiny ČENDA, o jejím napojení na chrudimské a pardubické odbojové skupiny, ale samozřejmě i o „odvrácené“ straně české válečné společnosti – místních udavačích a členech pronacistických organizací.Závěrečná kapitola je věnována symbolu Ležáků v poválečné společnosti i zneužití jména vesnice jako nástroje komunistické propagandy.Kniha má celkem 296 stran, z toho je téměř 50 stran barevné obrazové přílohy. Řada fotografií byla publikována nyní poprvé po více jak šedesáti šesti letech od zničení vesnice. Původní diplomová práce Ležáky - Obyčejná vesnice získala Cenu Edvarda Beneše I. stupně v roce 2007.Publikace je věnována vzpomínce na oběti, které byly za pomoc SILVERu A zavražděny. Avšak zapomenout nesmíme ani na nacistické válečné zločince, jež vypálení vesnice zapříčinili. Vypálení vesnice Ležáky stojí v zájmu české historické literatury poněkud stranou oproti výzkumu tragédie v Lidicích. Z tohoto důvodu také vznikla jmenovaná publikace. Podnět k napsání této práce dal… v roce 2001 dědeček V. Kyncla, který byl jako svědek vypálení osady a mlýna přítomen. Tato kniha vznikala v průběhu aut orova studia ve Spolkové republice Německo, kde měl možnost probádat nové archivní materiály. Vedle oficiálních písemných dokumentů jsou využity i výpovědi svědků, ať již českých pamětníků z okolí Ležáků, nebo německých členů gestapa a ochranné policie.Jak napovídá název, kniha se věnuje nejen ležácké skupině odbojářů, ale samozřejmě i skupině pardubické, která poskytovala úkryty paravýsadku SILVER A. Čtenář se tak v chronologickém sledu seznámí s odbojovou činností ležácké skupiny ČENDA, o jejím napojení na chrudimské a pardubické odbojové skupiny, ale samozřejmě i o „odvrácené“ straně české válečné společnosti – místních udavačích a členech pronacistických organizací.Závěrečná kapitola je věnována symbolu Ležáků v poválečné společnosti i zneužití jména vesnice jako nástroje komunistické propagandy.Kniha má celkem 296 stran, z toho je téměř 50 stran barevné obrazové přílohy. Řada fotografií byla publikována nyní poprvé po více jak šedesáti šesti letech od zničení vesnice. Původní diplomová práce Ležáky - Obyčejná vesnice získala Cenu Edvarda Beneše I. stupně v roce 2007.Publikace je věnována vzpomínce na oběti, které byly za pomoc SILVERu A zavražděny. Avšak zapomenout nesmíme ani na nacistické válečné zločince, jež vypálení vesnice zapříčinili.

Stav

Dobrý

opotřebená obálka, Pár listů zvlněných

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka, Pár listů zvlněných
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	295
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086559963
ISBN:	9788086559964
Vydáno v:	Pelhřimov
Vystaveno:	18. 10. 2024 14:28
Číslo položky:	1033180

O autorovi

Vojtěch Kyncl

Vojtěch Kyncl je český historik se zaměřením na dějiny 20. století. V letech 2002–2007 vystudoval obory germanistika/historie na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde také v roce 2008 obhájil rigorózní práci Ležáky. Obyčejná vesnice, Silver A a pardubické gestapo v zrcadle heydrichiády. Současně začal studovat na Filozofické fakultě JČU doktorát, který ukončil roku 2011 na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice obhajobou disertační práce Nacistický teror druhého stanného práva. Zúčastnil se též studijnícha stipendijních pobytů v Jeně, Berlíně, Pasově, Dublinu a Torontu. V současné době působí v Historickém ústavu Akademie věd ČR jako vědecký pracovník v oddělení 20. století, vyučuje též na několika fakultách Univerzity Karlovy. Badatelsky se zaměřuje na dějiny nacismu, druhou světovou válku i na poválečné dopady nacistické doby. Za svoji práci získal řadu ocenění – v roce 2013 získal prémii Otto Wichterleho AV ČR a tentýž rok obdržel za knihu Bez výčitek Cenu Akademie věd a Cenu Josefa Pekaře. Monografie Lidice. Zrození symbolu byla vybrána do celonárodního hodnocení výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pilíř II, jako excelentní výsledek Historického ústavu AV ČR za léta 2011–2015. Roku 2015 publikoval v knize Lidice. Zrození symbolu zjištění, že v seznamu lidických obětí chybí jméno židovské dívky Štěpánky Mikešové, kterou měla podle poválečného hlášení udat Alžběta Doležalová, jedna z přeživších lidických žen. S odstupem několika let tato zjištění vyvolala kauzu, kdy se po reportáži ČT V předvečer tragédie proti historickým zjištěním ohradila lidická pobočka Českého svazu bojovníků za svobodu, prezentovaná Janou Bobošíkovou, a starostka Lidic Veronika Kellerová. Vzniklý spor nakonec vedl k rezignaci tehdejší ředitelky Památníku Lidice Martiny Lehmannové. Postavila se za ni významná část zaměstnanců památníku, která spolu s Lehmann...

Více od autora