Publius Cornelius Tacitus
Letopisy : 27. Antická knihovna

1975 | Nakladatelství Svoboda

Letopisy či Od smrti božského Augusta knihy – jak snad zněl původní název – patří k nejvýznamnějším dochovaným klenotům antické literatury. Tacitus v nich zachytil dobu raného císařství za vlády členů julsko-klaudijského rodu. Ke své činnosti přistoupil po odstranění zloducha Domitiana v klidných letech vlády Trajánov…y. Uvolněná atmosféra mu dovolila volně popsat dobu, která už bezmála začala být idealizována, jako plastický obraz složený z postav velkých i malých samovládců, kariéristů, zvrhlíků i jimi zničených čestných osob. Letopisy či Od smrti božského Augusta knihy – jak snad zněl původní název – patří k nejvýznamnějším dochovaným klenotům antické literatury. Tacitus v nich zachytil dobu raného císařství za vlády člen…ů julsko-klaudijského rodu. Ke své činnosti přistoupil po odstranění zloducha Domitiana v klidných letech vlády Trajánovy. Uvolněná atmosféra mu dovolila volně popsat dobu, která už bezmála začala být idealizována, jako plastický obraz složený z postav velkých i malých samovládců, kariéristů, zvrhlíků i jimi zničených čestných osob.

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	554
Jazyk:	česky
Překladatel:	Antonín Minařík
Edice:	27. svazek ed. 27. svazek ed. Antická knihovna
Vydání:	III. přepracované vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 6. 2025 14:55
Číslo položky:	1264527

O autorovi

Publius Cornelius Tacitus

Publius Cornelius Tacitus byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců. O Tacitově životě existují jen sporadická svědectví od něj samého nebo jeho současníků, především od Plinia Mladšího. Jeho rodina pocházela pravděpodobně z jedné z římských provincií, snad Galie Cisalpínské nebo Galie Narbonské, některé prameny mluví o umbrijské Interamně . Rodina asi patřila k jezdeckému stavu . Tacitus vystudoval v Římě, kde se roku 78 oženil s dcerou významné osoby veřejného života, Gnaea Iulia Agrikoly. Za císaře Vespasiána zahájil typickou úřední kariéru římského senátora , poté se v roce 88 se stal praetorem a po ukončení praetury spravoval nějakou provincii . Roku 97 se stal consul suffectus, což byl politický vrchol jeho kariéry. Za vlády císaře Traiana spravoval jako konzul provincii Asii , kde působil do roku 115 nebo 116. Zastával také kněžskou funkci ve sboru Patnácti mužů pro výkon svátostí. Tacitus byl považován za jednoho z nejvýznamnějších řečníků své doby; řečnickému umění se věnoval stylisticky ovlivněn Markem Tulliem Ciceronem, nejvýznamnějším řečníkem zlaté latiny, ve spise Dialogus de oratoribus, které pravděpodobně sepsal v mládí. Svou jazykovou povahou se tento spis liší od ostatních autorových děl. Po konzulátu za císaře Nervy začal s prací na svém největším dějepisném díle, Dějinách, které sahalo snad až do počátku vlády císaře Hadriána. Tacitus napsal své dějepisné dílo z pohledu senátora, který posuzoval dobu římských císařů od Tiberia po Domiciána, nakolik ještě odpovídala ideálům římské republiky. Obě hlavní dějepisná díla jsou sepsána analistickou metodou, v níž jsou události vypisovány po jednotlivých rocích, pokud sahaly do více let, bývají obvykle přerušeny do několika výkladů. Tac...

Více od autora