Knihy
Umění a architektura
Divadlo a drama
Josef Kajetán Tyl
Lesní panna aneb Cesta do Ameriky

Josef Kajetán Tyl
Lesní panna aneb Cesta do Ameriky : žertovná báchorka se zpěvy a tanci ve čtyřech odděleních

1951 | Nakladatelství Osvěta, vydavatelství ministerstva informací a osvěty

Hra - báchorka, psaná r. 1849/50, tedy v době ožívajícího absolutismu a reakce, má základním námětem otázku: cizina nebo domov? Tři lidé ze vsi: učitel, hospodský a starý žid se vypraví do Ameriky za přeludem svobody, hojností a pohodlného života. Proti nim vesnický kovář, jehož dceru Terezku miluje učitel, je odpůrcem… mylného názoru a radí: "ať se nevytrhuje násilně z půdy, kde se drží jeho kořeny - ať zvelebuje místo, kde stála jeho kolébka". Terezka trpělivě vyčká návratu svého milého, který spolu s ostatními pokorně najde cestu do rodné země. Pocity vracejících se vyjádří lapidárně hospodský : "Zpívejte laudamus! Polibte, děti, zem - tu jsme zase - a teď nás odtud ani deset koní nedostane." Toto vydání Tylovy hry vychází ze srovnání 1. vyd. Pospíšilova a vyd. Sekaninova s rukopisy z archivu Nár. divadla a přináší nově některé odlišnosti od dosavad. edicí, tak zvláště závěr i s písní Kde domov můj. Hra - báchorka, psaná r. 1849/50, tedy v době ožívajícího absolutismu a reakce, má základním námětem otázku: cizina nebo domov? Tři lidé ze vsi: učitel, hospodský a starý žid se vypraví do Ameriky za …přeludem svobody, hojností a pohodlného života. Proti nim vesnický kovář, jehož dceru Terezku miluje učitel, je odpůrcem mylného názoru a radí: "ať se nevytrhuje násilně z půdy, kde se drží jeho kořeny - ať zvelebuje místo, kde stála jeho kolébka". Terezka trpělivě vyčká návratu svého milého, který spolu s ostatními pokorně najde cestu do rodné země. Pocity vracejících se vyjádří lapidárně hospodský : "Zpívejte laudamus! Polibte, děti, zem - tu jsme zase - a teď nás odtud ani deset koní nedostane." Toto vydání Tylovy hry vychází ze srovnání 1. vyd. Pospíšilova a vyd. Sekaninova s rukopisy z archivu Nár. divadla a přináší nově některé odlišnosti od dosavad. edicí, tak zvláště závěr i s písní Kde domov můj.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	95
Jazyk:	česky
Edice:	58. svazek ed. 58. svazek ed. Knihovna Divadlo - lidu
Vydání:	1. vydání (v Osvětě)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 7. 2024 8:38
Číslo položky:	915098

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora