Vladimir Galaktionovič Korolenko
Les šumí--

1909 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Poleská legenda. Líčí prosté, od přírody nadané lidi, kteří, i když nejsou bez nepříznivých povahových rysů, mají nezkažený cit, smysl pro lidskou důstojnost a jsou schopni hrdinství. Poleská legenda. Líčí prosté, od přírody nadané lidi, kteří, i když nejsou bez nepříznivých povahových rysů, mají nezkažený cit, smysl pro lidskou důstojnost a jsou schopni hrdinství.

Stav

Mírně opotřebená

podel ořízky nese známky plísně, Kniha není cítit

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, Kniha není cítit, podel ořízky nese známky plísně
Vazba:	volná brož
Počet stran:	154
Jazyk:	česky
Překladatel:	František Husák
Edice:	75. svazek ed. 75. svazek ed. Vilímkova knihovna
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 5. 2025 12:6
Číslo položky:	1230451

O autorovi

Vladimir Galaktionovič Korolenko

Vladimir Galaktionovič Korolenko byl ruský spisovatel, který strávil většinu života na Ukrajině. Narodil se v rodině soudce v ukrajinském Žitomiru. Střední školy navštěvoval v Žitomiru a v Rovně. Od roku 1871 studoval techniku v Petrohradu a od roku 1874 zemědělství v Moskvě. Byl vyloučen ze studia za účast ve studentském narodnickém hnutí a později poslán do vyhnanství na Sibiř do Vjatské gubernie . V roce 1881 odmítl slib oddanosti novému caru Alexandru III. a byl deportován do Jakutska. Po návratu z vyhnanství žil v Nižním Novgorodě. V letech 1896–1900 žil v Petrohradu a od roku 1900 až do své smrti v ukrajinské Poltavě. V roce 1893 navštívil světovou výstavu v Chicagu. V roce 1895 se stal redaktorem časopisu Russkoje Bogatstvo . Byl členem Ruské akademie věd. Na své členství ale roku 1902 rezignoval , na protest proti anulování volby Maxima Gorkého čestným členem akademie . Revoluci v roce 1917 přijal rezervovaně, během občanské války psal proti rudému i proti bílému teroru. Rovněž apeloval proti antisemitismu. Korolenko debutoval povídkou Epizody iz žizni iskatělja v roce 1879. Napsal řadu povídek ze života sibiřských a později ukrajinských vyděděnců a tuláků. Po návštěvě v Chicagu napsal novelu Bez jazyka o osudech ukrajinského rolníka, který emigroval do USA.

Více od autora