Aleksandr Nikolajevič Ostrovskij, Alexandr Nikolajevič Ostrovskij
Les

1951 | Nakladatelství Umění lidu

Dva provinční herci komik Šťastlivec a tragéd Nešťastlivec se setkají, když marně hledají po ruském venkově angažmá. Společná cesta je zavede na statek, kde se statkářka Gurmyžská snaží připravit svou neteř o dědictví. To je výchozí situace komedie klasika ruského divadla A. N. Ostrovského Dva provinční herci komik Šťastlivec a tragéd Nešťastlivec se setkají, když marně hledají po ruském venkově angažmá. Společná cesta je zavede na statek, kde se statkářka Gurmyžská snaží připravit svou… neteř o dědictví. To je výchozí situace komedie klasika ruského divadla A. N. Ostrovského

Stav

Velmi dobrý

některé listy volně

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, některé listy volně
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	214
Jazyk:	česky
Překladatel:	Sergej Machonin
Edice:	51. svazek ed. 51. svazek ed. Divadlo lidu
Vydání:	2. vyd., v Umění lidu 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 7. 2024 13:3
Číslo položky:	919910

O autorech

Aleksandr Nikolajevič Ostrovskij

Alexandr Nikolajevič Ostrovskij , Rusko) byl ruský dramatik. Ve svých dílech se zaměřoval především na život moskevské společnosti. Počátky jeho tvory jsou spojeny s tzv. naturální školou, postupně však její rámec přerostl. Tvořil v období realismu a jeho dramatická díla se řadí k dílům jeho současníků Lva Nikolajeviče Tolstého, Fjodora Michajloviče Dostojevského a Ivana Sergejeviče Turgeněva. Narodil se do rodiny moskevského obchodního právníka a tak mu byl svět obchodování blízký už od malička. Po ukončení moskevského gymnázia studoval právo na Lomonosovově univerzitě. Po ukončení studia v roce 1843 vstoupil do státní služby a pracoval u soudů až do roku 1851. Mnohé charaktery, ať už z jeho rodinného prostředí, nebo pracovních zkušeností, posloužily jako předobraz postav z komedie Dohodneme se, neboť jsme svoji. Už jako sedmnáctiletý chlapec si oblíbil svět divadla a v roce 1847 začal psát své první dramatické pokusy, které i veřejně prezentoval. V témže roce se mu podařilo vydat jednu ze scén komedie Vždyť jsme svoji, která byla vydána ve své úplnosti o tři roky později, v roce 1850 pod názvem Bankrot. Díky této hře získal reputaci zručného dramatika. Sarkastický, ale pravdivý obraz o moskevských obchodních kruzích v nich vzbudil velkou nevoli a tato hra byla zakázána. Po zásazích cenzury byla znovu vydána v roce 1859 a v této znetvořené formě měla svoji premiéru roku 1861. Původní text hry se na jevišti objevil až v roce 1881. Právě tato divadelní hra přispěla k jeho odchodu ze státních služeb. Po odchodu ze státních služeb se začal naplno věnovat psaní - mezi ruskými autory je výjimečný právě tím, že se věnoval výlučně jen dramatu a divadlu. V době svého života napsal 48 divadelních her, z toho osm bylo veršovaných. Věnoval se různým tématům, ať už to byly ruské dějiny nebo pohádkové hry. Těžiště jeho práce však leží v manýristických dramatech kriti...

Více od autora