Knihy
Umění a architektura
Divadlo a drama
Rudolf Těsnohlídek
Leoš Janáček, Příhody lišky Bystroušky

Rudolf Těsnohlídek
Leoš Janáček, Příhody lišky Bystroušky : premiéra 19.12.2002 v Národním divadle

2002 | Nakladatelství Národní divadlo

Obsahem programové brožury je samotný děj opery, dále pak Janáčkův život a dílo v datech, pojednání o původu a vzniku této v pořadí sedmé skladatelovy opery, zajímavosti z Janáčkovy korespondence, portréty duchovních otců Lišky Bystroušky Stanislava Lolka a Rudolfa Těsnohlídka a konečně i přehled inscenací na scénách …Národního divadla i s pěveckým obsazením a portréty výrazných osobností souvisejících s posledním provedením opery. Tato část je přeložena též do němčiny a angličtiny. Zajímavostí je Janáčkův autograf libreta a publikované scénografické studie. Podstatnou část brožury tvoří samotné libreto s kresbami Stanislava Lolka. Obsahem programové brožury je samotný děj opery, dále pak Janáčkův život a dílo v datech, pojednání o původu a vzniku této v pořadí sedmé skladatelovy opery, zajímavosti z Janáčkovy korespondence, po…rtréty duchovních otců Lišky Bystroušky Stanislava Lolka a Rudolfa Těsnohlídka a konečně i přehled inscenací na scénách Národního divadla i s pěveckým obsazením a portréty výrazných osobností souvisejících s posledním provedením opery. Tato část je přeložena též do němčiny a angličtiny. Zajímavostí je Janáčkův autograf libreta a publikované scénografické studie. Podstatnou část brožury tvoří samotné libreto s kresbami Stanislava Lolka.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	213
Jazyk:	česky , německy , anglicky
ISBN10:	8072581139
ISBN:	9788072581139
Editor:	Cyril Šálek
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 4. 2026 9:2
Číslo položky:	1699902

O autorovi

Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis. Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky Jindřišky Kopecké na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem. V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho. V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou. Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal se...

Více od autora