Leoš Janáček, Vladimír Helfert
Leoš Janáček : obraz životního a uměleckého boje - I

1939 | Nakladatelství Oldřich Pazdírek

I. V poutech tradice Kniha podává obraz životního a uměleckého boje moravského skladatele Leoše Janáčka. Jeho životní osudy od mládí, původu, rodiny, studií až po dirigentskou, pedagogickou a literární činnost. I. V poutech tradice Kniha podává obraz životního a uměleckého boje moravského skladatele Leoše Janáčka. Jeho životní osudy od mládí, původu, rodiny, studií až po dirigentskou, pedagogickou a literárn…í činnost.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	405 ; 24 notových příkladů
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	30. 4. 2025 14:25
Číslo položky:	1223697

O autorech

Leoš Janáček

Leoš Janáček byl český hudební skladatel, hudební teoretik, folklorista, publicista a pedagog, který se stal významnou osobností světové vážné hudby konce 19. a počátku 20. století. Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech na Moravě, tehdy součásti rakouského císařství, a již v raném věku se u něj projevila vášeň pro hudbu. Je známý svým jedinečným hudebním stylem, který zahrnuje moravské a slovanské lidové vlivy do moderního, originálního idiomu.

Více od autora

Vladimír Helfert

Vladimír Helfert byl český muzikolog, pedagog, organizátor a dirigent. Od roku 1919 žil v Brně, kde na Masarykově univerzitě založil oddělení hudební vědy. Po maturitě, kterou složil na smíchovském reálném gymnáziu v roce 1904, studoval na pražské Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dva roky také strávil na univerzitě v Berlíně, kde se učil od předních muzikologů té doby. Po svých studiích působil na české univerzitě v Praze, kde se setkal se Zdeňkem Nejedlým, svým pozdějším švagrem. Nejedlý jej, podobně jako řadu českých muzikologů, silně ovlivnil. Helfert byl propagátorem díla Bedřicha Smetany. Po svém příchodu do Brna zde jako první uvedl a sám řídil kompletní symfonický cyklus Má vlast. Jako zastánce progresivního směru zpočátku odmítal hudbu Leoše Janáčka jako příliš "naturalistickou", později svůj postoj přehodnotil. Helfert ve své korespondenci ze 30. let 20. stol. se Zdeňkem Nejedlým formuloval svou myšlenku o zavedení předmětu hudební výchovy do základního školství. Vychoval novou generaci brněnských hudebních vědců . V letech 1935–1936 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Za druhé světové války byl vězněn. Zemřel v důsledku podlomeného zdraví krátce po skončení války, 18. května 1945, v terezínské karanténní stanici následkem zdejší epidemie skvrnitého tyfu. Narodil se jako syn Zdeňka Helferta, správce velkostatku v Plánici a inspektora bechyňského panství. Jeho dědečkem byl historik a politik Josef Alexander Helfert a pradědečkem právník a etnograf Josef Helfert. Babička Vilemína Helfertová byla sestrou Jindřicha Fügnera. Jeho bratr Jaroslav byl ředitelem Moravského zemského muzea, sestra Alexandra byla manželkou Rudolfa Jedličky, zakladatele Jedličkova ústavu. Jeho švagry byli hudební vědec a politik Zdeněk Nejedlý a architekt Rudolf Stockar. Dcera Renata se provdala za Josef...

Více od autora