Erich Wolf Segal byl americký spisovatel a literární vědec. Pocházel z brooklynské židovské rodiny, vystudoval klasické jazyky na Harvardově univerzitě a byl profesorem na Harvardu, Yaleu, Princetonu a Oxfordu. Vydal odborné práce o Plautovi, Euripidovi nebo Augustovi. Jako scenárista se podílel na filmech Žlutá ponorka, R.P.M. a The Games. V roce 1970 vydal román Love Story, jehož se prodalo přes dvacet milionů výtisků a byl přeložen do 33 jazyků. Arthur Hiller knihu v tomtéž roce úspěšně zfilmoval, Segal získal za scénář Zlatý glóbus. V roce 1977 natočil John Korty sequel nazvaný Oliverův příběh. Bestsellery se staly i Segalovy další knihy, např. Doktoři a Gentlemani z Harvardu. Segal byl jedním ze strůjců běžeckého boomu v Americe sedmdesátých let. Absolvoval přes čtyřicet maratónů, komentoval také televizní přenos z olympiády 1972, kde získal Frank Shorter pro USA maratónské zlato. Jeho dcera Francesca Segalová je také spisovatelkou.

Dušan Slobodník byl slovenský spisovatel, literární vědec, překladatel a politik HZDS. Navštěvoval lidovou školu a později gymnázium ve Zvolenu. V květnu 1944 vstoupil do organizace Hlinkova mládež, jako důvod později uváděl svůj tehdejší zájem zúčastnit se turnaje ve stolním tenisu organizovaného touto organizací. Od 28. února do 10. března 1945 těsně před koncem 2. světové války se účastnil kurzu pro diverzanty vedeného německou tajnou službou v Sekuliach. Sám později uvedl, že do tohoto tábora byl povolán rozkazem a že při první vhodné příležitosti tábor opustil. Těsně před maturitou byl zatčen sovětskou vojenskou kontrarozvědkou, 19. května 1945 ho sovětský vojenský soud v Novém Městě na Moravě odsoudil podle § 58 odst. 6 sovětského trestního zákona na 15 let nucených prací. Z nich téměř 9 let strávil v několika sovětských pracovních a nemocničních táborech Gulagu. Po Stalinově smrti byl na základě amnestie propuštěn a v prosinci 1953 byl vrácen na Slovensko. Maturoval v roce 1954, ve studiu pokračoval v letech 1954 až 1958 na Filosofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě . V roce 1958 v době Bacílkovské prověrkové kampaně byl kvůli své minulosti vyloučen ze studií. Dopisem požádal Nejvyšší soud SSSR o rehabilitaci a 1. října 1960 ho Vojenské kolegium NS SSSR plně rehabilitovalo. Studia pak dokončil na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Svoje vzpomínky z vězení posléze uveřejnil v knize Paragraf: Polární kruh. V letech 1962-1965 pracoval v dokumentačním oddělení Výzkumného ústavu kabelů a izolantů v Bratislavě. Pak v letech 1965-1969 v Ústřední knihovně Slovenské akademie věd a v období let 1969-1973 působil v Ústavu světové literatury a jazyků SAV, kde získal doktorát z filozofie a obhájil titul kandidát věd. Od roku 1973 až do roku 1990 pracoval v Literárněvědném ústavu SAV. Překládal prozaická, dramatická i literá...

Slovenská filoložka, anglistka a překladatelka.