Dobrica Čosič
Legenda o noži

1968 | Nakladatelství Odeon

Rozsáhlá románová skladba srbského prozaika, líčící válečné drama v Srbsku v letech 1941-1944, drama, které rozdělilo a rozvrátilo národ. O autorovi ajeho díle se na záložce knihy říká: "Čosić tu podnikl grandiózní pokus ... pátrat po lidské a dějinné pravdě analýzou lidské a dějinné nepravdy. Celá kniha se zabývá his…torií války a revoluce z hlediska kontrarevoluce. Je tokniha o zradě lidí, kteří se, každý jinak dostali pod četnický prapor s emblémem lebky. Je to kniha o noži a smrti a kniha o tragédii vrahů i vražděných ..." Rozsáhlá románová skladba srbského prozaika, líčící válečné drama v Srbsku v letech 1941-1944, drama, které rozdělilo a rozvrátilo národ. O autorovi ajeho díle se na záložce knihy říká: "Čosić tu pod…nikl grandiózní pokus ... pátrat po lidské a dějinné pravdě analýzou lidské a dějinné nepravdy. Celá kniha se zabývá historií války a revoluce z hlediska kontrarevoluce. Je tokniha o zradě lidí, kteří se, každý jinak dostali pod četnický prapor s emblémem lebky. Je to kniha o noži a smrti a kniha o tragédii vrahů i vražděných ..."

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	775
Jazyk:	česky
Překladatel:	Sergej Machonin
Edice:	252. svazek ed. 252. svazek ed. Soudobá světová próza
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 6. 2024 11:10
Číslo položky:	877767

O autorovi

Dobrica Čosič

Dobrica Ćosić byl srbský spisovatel. Byl také prvním prezidentem Svazové republiky Jugoslávie, tedy Srbska a Černé Hory po odtržení Chorvatska a Slovinska a během války v Bosně a Hercegovině, v dobách režimu Slobodana Miloševiće. Vzhledem k jeho politické i literární úloze je stále rozporuplnou osobností; zatímco jeho obdivovatelé ho označují jako "otce moderního národa", odpůrci poukazují na podporu nacionalistickým kruhům. Politická kariéra Dobrici Ćosiće začala již během druhé světové války. Tehdy sloužil jako politický komisař v Resavském partyzánském oddíle, rovněž byl i členem Svazu komunistické omladiny Jugoslávie. Po ukončení války působil v AGITPROPu, dvanáct let potom zastával funkci svazového poslance v Bělehradské skupštině. Poprvé na sebe upoutal pozornost v okamžiku, kdy se postavil proti odstavení Aleksandra Rankoviće od moci. Rovněž se rozhodl oponovat Titovi a jeho politice. Ćosić vedl mnohé diskuze ohledně postavení národů, jejich vlivu, stejně jako jejich spolupráce . Na jednání Svazu komunistů Srbska v roce 1968 upozornil na zhoršující se postavení Srbů v Kosovu, což bylo v ostrém rozporu s oficiální politikou. Následně proto vystoupil ze strany, v 70. letech se z něj stal významný disident. V polovině 80. let se stával obdiv k Titovi a jeho vizi jednotné mnohonárodnostní Jugoslávii pomalu záležitostí minulosti a vztahy mezi jednotlivými svazovými republikami se komplikovaly. Ćosić zastával tehdy stále se šířící ideu, že je třeba najít nové postavení Srbska v rámci SFRJ, případně posílit to stávající. Rovněž oponoval vzrůstajícím antisrbským tendencím v Kosovu a Vojvodině a vyslovil se pro těsnější svazek Srbska s těmito celky. Svůj přístup obhajoval tvrzením, že "srbský národ vyhrává ve válce, ale prohrává v míru". Začal být znepokojován s postavením srbských menšin zvlášť v Kosovu, organizoval různá hnutí, která měla poukázat ...

Více od autora