Miloš Václav Kratochvíl
Lásky královské

1973 | Nakladatelství Melantrich

Tři historické novely přibližují příběhy mládí, lásky i utrpení tří českých královen třináctého a čtrnáctého století, a to Kunhuty, manželky Přemysla Otakara II. a později manželky Záviše z Falkenštejna, Elišky, manželky Jana Lucemburského, a konečně Rejčky, manželky Václava II. a později manželky Rudolfa Habsburského …a milenky pana Jindřicha z Lipé. Příběhy jsou motivovány svědomím, vášní, ctí, láskou i nenávistí a mocní a urození v nich bojujínejen o moc a slávu, ale i o lidské štěstí. Tři historické novely přibližují příběhy mládí, lásky i utrpení tří českých královen třináctého a čtrnáctého století, a to Kunhuty, manželky Přemysla Otakara II. a později manželky Záviše z Falkenštej…na, Elišky, manželky Jana Lucemburského, a konečně Rejčky, manželky Václava II. a později manželky Rudolfa Habsburského a milenky pana Jindřicha z Lipé. Příběhy jsou motivovány svědomím, vášní, ctí, láskou i nenávistí a mocní a urození v nich bojujínejen o moc a slávu, ale i o lidské štěstí.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	217
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 10. 2025 14:51
Číslo položky:	1415713

O autorovi

Miloš Václav Kratochvíl

Miloš Václav Kratochvíl byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor. Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval nejen literární činnosti, v roce 1977 jej Rudé právo zařadilo mezi první signatáře Anticharty. V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem. Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.

Více od autora