Jaromíra Kolárová
Láska hory nepřenáší : český milostný román

1992 | Nakladatelství Erika

Román vypráví o milostném vztahu půvabné české dívky z "lepší rodiny" a arabského chlapce, kteří se seznámí u Černého moře. Oběma se zdá, že jsou si osudově určeni. Po čase poznávají, že pro společný život nestačí jen nádherné milování. V jejich vztahu se střetává evropská a arabská kultura, zvyklosti, zcela protikladn…é pojetí manželského života, v němž nejsou schopni přizpůsobit se jeden druhému. Ale to už do jejich velkých snů vstupují děti.
Román je napsán velmi působivě, dramaticky a s chutí si jej přečtou dospívající dívky i ženy ve zralém věku. Román vypráví o milostném vztahu půvabné české dívky z "lepší rodiny" a arabského chlapce, kteří se seznámí u Černého moře. Oběma se zdá, že jsou si osudově určeni. Po čase poznávají, že pro společný …život nestačí jen nádherné milování. V jejich vztahu se střetává evropská a arabská kultura, zvyklosti, zcela protikladné pojetí manželského života, v němž nejsou schopni přizpůsobit se jeden druhému. Ale to už do jejich velkých snů vstupují děti.
Román je napsán velmi působivě, dramaticky a s chutí si jej přečtou dospívající dívky i ženy ve zralém věku.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	222
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085612097
ISBN:	9788085612097
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 3. 2024 9:3
Číslo položky:	774097

O autorovi

Jaromíra Kolárová

Jaromíra Kolárová, rozená Setničková , byla česká spisovatelka, dramatička a scenáristka. Jaromíra Setničková se narodila v dělnické rodině, dětství prožila na periferii v Bubenči a dělnické kolonii v Holešovicích, což ovlivnilo část její prozaické i dramatické tvorby. V Praze vystudovala reformní reálné gymnázium, kde v roce 1938 složila maturitní zkoušku. Krátce poté odjela do Paříže, kde chtěla studovat, ale vrátila se a zapsala se na FF UK na obor čeština a francouzština. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 navštěvovala abiturientský kurz při obchodní akademii a v letech 1940 – 1945 pracovala jako referentka ve Svazu tesařských mistrů. V téže době se podílela na činnosti dětského amatérského loutkového divadla Domovina. Po válce se vdala a začala znovu studovat na FF UK, po narození druhého dítěte, syna Vladimíra, však studium ukončila. V letech 1947 – 1949 byla externí redaktorkou týdeníku Rolnické hlasy. Roku 1950 se i s rodinou přestěhovala do Ostravy; krátce působila v kulturní rubrice krajského deníku Nová svoboda, 1951 se stala tajemnicí pobočky Svazu československých spisovatelů. Poté pracovala jako lektorka Státního divadla v Ostravě. Když byl v roce 1952 její manžel zatčen a ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen za velezradu, sabotáž a špionaž na 15 let do vězení, byla nucena pracovat jako úřednice Velkoobchodu průmyslovým zbožím . Byla jí znemožněna jakákoli publikační činnost, její hry byly staženy z repertoáru divadel, filmové synopse a scénáře nebyly realizovány. Po manželově podmínečném propuštění v roce 1959 a následné rehabilitaci v roce 1963 působila jako dramaturgyně nejprve v ostravském televizním studiu, po návratu do Prahy v r. 1965 pak v Československé televizi Praha. Na počátku roku 1968 byla redaktorkou nakladatelství Práce, záhy těžce onemocněla , o rok později je jí přiznán invalidní důchod. V letech 1969 – 1971 pobývala v ...

Více od autora