Josef Karel Šlejhar
Kyvadlo věčnosti : Hodinky - XIII

2000 | Nakladatelství Herrmann & synové

Obě povídky, nazvané Hodinky a Silhueta, líčí duševní muka a bezvýchodnost lidí, kteří ztrácí, ne vlastní vinou, šanci na normální nebo aspoň snesitelný život. V první povídce je ubit starý člověk kvůli krádeži bezcenných hodinek. V povídce druhé, nazvané Silhueta, se horský tkadlec pod tíhou neustálé jednotvárné dřiny… postupně mění v živoucí mrtvolu, vytvářející hrůznou, v rytmu tkalcovského stroje kývající se silhuetu v okně chalupy. - Autora zachvacuje ze života děsivý pocit, přecházející v mystické rozjímání. Svob. Obě povídky, nazvané Hodinky a Silhueta, líčí duševní muka a bezvýchodnost lidí, kteří ztrácí, ne vlastní vinou, šanci na normální nebo aspoň snesitelný život. V první povídce je ubit starý člověk kvů…li krádeži bezcenných hodinek. V povídce druhé, nazvané Silhueta, se horský tkadlec pod tíhou neustálé jednotvárné dřiny postupně mění v živoucí mrtvolu, vytvářející hrůznou, v rytmu tkalcovského stroje kývající se silhuetu v okně chalupy. - Autora zachvacuje ze života děsivý pocit, přecházející v mystické rozjímání. Svob.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	103 s.16 cm
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023858629
ISBN:	9788023858624
Editor:	Aram Herrmann
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Josef Karel Šlejhar

Josef Karel Šlejhar byl český naturalistický spisovatel. Josef Karel Šlejhar se narodil jako nejstarší ze čtyř dětí. Jeho otec Arnošt Šlejhar byl obchodník s bavlnou, matka Josefa, rozená Ulmannová. Pro neshody mezi rodiči byl vychováván babičkou Karolinou Ulmannovou, mlynářkou v Dolní Branné u Vrchlabí. V letech 1877 - 1881 vystudoval reálku v Pardubicích. Po třech letech studia chemie na pražské technice studia pro nemoc zanechal. Vystřídal mnoho zaměstnání, pracoval jako technický úředník v cukrovaru, byl sedlákem na zděděném statku v Dolní Kalné. Měl celý život existenční i rodinné problémy. 9. února 1892 se ve vinohradském kostele sv. Ludmily oženil. Jeho manželkou se stala Johanna Nepomucká , dcera vinohradského řezníka Františka Nepomuckého. Rodina Josefa Karla Šlejhara bydlela na pražských Vinohradech, kde se jim roku 1893 narodila dcera Johanna, v letech 1894 a 1896 synové Josef a Arnošt. Celkem se manželům narodilo sedm dětí, ze kterých přežily jen tři. Roku 1892 se Šlejharovi odstěhovali k rodičům do Staré Paky. Šlejharova povídka, uveřejněná v Květech v březnu 1893 a nazvaná Sezima, vyvolala kritickou reakci novopackých občanů. Ti zveřejnili v Národních listech otevřený dopis Šlejharovi, ve kterém se vůči jeho popisům místních občanů ohrazují a spisovatele nazývají "nedoukem" a o práci samotné píší, že "...je výpotkem chorého mozku a výmyslem šílence..." Po konfliktu v Nové Pace se rodina v roce 1895 usídlila na statku v Dolní Kalné, který Josef Karel Šlejhar zdědil po dědečkovi z otcovy strany. Hospodaření se ztrátami a silné rozpory mezi manželi vedly k rozpadu manželství, rozvodu a Šlejharově odchodu ze statku. Dolní Kalná je nejen místem, kde Karel Josef Šlejhar hospodařil a kde došlo k rozpadu jeho manželství. Obec inspirovala jeho dílo, zejména romány Lípa a Vraždění. Od roku 1901 až do své smrti byl Josef Karel Šlejhar učit...

Více od autora