Knihy
Beletrie
Česká literatura
Josef Karel Šlejhar
Kuře melancholik ; Ukolébavka

Josef Karel Šlejhar
Kuře melancholik ; Ukolébavka

1974 | Nakladatelství Odeon

Malému chlapci v Kuřeti melancholikovi nejdříve umírá matka a musí snášet nelehké soužití s otcem a macechou, kterým je lhostejný. Poté musí strpět nenávist cizích služebných a nakonec i surovost svých nových opatrovníků. Před smrtí je ke všemu stižen těžkou chorobou, ale ta je už bezděčným unikáním ze světa plného kru…tosti.Umírající chlapec v Kuřeti melancholikovi těsně před smrtí na chvíli pocítí jakési mystické vytržení; celá kůlna, do níž byl uvržen k dožití, se najednou rozzáří, dovnitř vniká mohutné světlo a „mrtvá hmota jakoby vzburcována k životu“. Agonie je ve Šlejharově podání stavem náhlé aktivizace duševní činnosti, která je posledním kontaktem se světem živých a po ní přichází uklidnění a smíření. Tato intenzivní duševní činnost je výrazem realizace svobody, které je „postava-duše“ schopna na rozdíl od nevědomého a pudově ovládaného zla postav s převahou tělesnosti.

Ukolébavka
Referuje o osudu umírající služky, jejíž pokrytečtí příbuzní předstírají péči o ni, aby z ní vymámili našetřené peníze – strašlivá bouřka se stává nebožačce ukolébavkou před smrtí, která je věčným spánkem, útěchou životem zničeného těla; rozbouřený živel zbavuje ženu pozemského utrpení tak, jako spánek zbavuje dítě únavy. Malému chlapci v Kuřeti melancholikovi nejdříve umírá matka a musí snášet nelehké soužití s otcem a macechou, kterým je lhostejný. Poté musí strpět nenávist cizích služebných a nakonec i surovost svýc…h nových opatrovníků. Před smrtí je ke všemu stižen těžkou chorobou, ale ta je už bezděčným unikáním ze světa plného krutosti.Umírající chlapec v Kuřeti melancholikovi těsně před smrtí na chvíli pocítí jakési mystické vytržení; celá kůlna, do níž byl uvržen k dožití, se najednou rozzáří, dovnitř vniká mohutné světlo a „mrtvá hmota jakoby vzburcována k životu“. Agonie je ve Šlejharově podání stavem náhlé aktivizace duševní činnosti, která je posledním kontaktem se světem živých a po ní přichází uklidnění a smíření. Tato intenzivní duševní činnost je výrazem realizace svobody, které je „postava-duše“ schopna na rozdíl od nevědomého a pudově ovládaného zla postav s převahou tělesnosti.

Ukolébavka
Referuje o osudu umírající služky, jejíž pokrytečtí příbuzní předstírají péči o ni, aby z ní vymámili našetřené peníze – strašlivá bouřka se stává nebožačce ukolébavkou před smrtí, která je věčným spánkem, útěchou životem zničeného těla; rozbouřený živel zbavuje ženu pozemského utrpení tak, jako spánek zbavuje dítě únavy.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, celokožená
Počet stran:	149
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Michael Romberg
Edice:	59. svazek ed. 59. svazek ed. Skvosty
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 2. 2026 6:25
Číslo položky:	1623585

O autorovi

Josef Karel Šlejhar

Josef Karel Šlejhar byl český naturalistický spisovatel. Josef Karel Šlejhar se narodil jako nejstarší ze čtyř dětí. Jeho otec Arnošt Šlejhar byl obchodník s bavlnou, matka Josefa, rozená Ulmannová. Pro neshody mezi rodiči byl vychováván babičkou Karolinou Ulmannovou, mlynářkou v Dolní Branné u Vrchlabí. V letech 1877 - 1881 vystudoval reálku v Pardubicích. Po třech letech studia chemie na pražské technice studia pro nemoc zanechal. Vystřídal mnoho zaměstnání, pracoval jako technický úředník v cukrovaru, byl sedlákem na zděděném statku v Dolní Kalné. Měl celý život existenční i rodinné problémy. 9. února 1892 se ve vinohradském kostele sv. Ludmily oženil. Jeho manželkou se stala Johanna Nepomucká , dcera vinohradského řezníka Františka Nepomuckého. Rodina Josefa Karla Šlejhara bydlela na pražských Vinohradech, kde se jim roku 1893 narodila dcera Johanna, v letech 1894 a 1896 synové Josef a Arnošt. Celkem se manželům narodilo sedm dětí, ze kterých přežily jen tři. Roku 1892 se Šlejharovi odstěhovali k rodičům do Staré Paky. Šlejharova povídka, uveřejněná v Květech v březnu 1893 a nazvaná Sezima, vyvolala kritickou reakci novopackých občanů. Ti zveřejnili v Národních listech otevřený dopis Šlejharovi, ve kterém se vůči jeho popisům místních občanů ohrazují a spisovatele nazývají "nedoukem" a o práci samotné píší, že "...je výpotkem chorého mozku a výmyslem šílence..." Po konfliktu v Nové Pace se rodina v roce 1895 usídlila na statku v Dolní Kalné, který Josef Karel Šlejhar zdědil po dědečkovi z otcovy strany. Hospodaření se ztrátami a silné rozpory mezi manželi vedly k rozpadu manželství, rozvodu a Šlejharově odchodu ze statku. Dolní Kalná je nejen místem, kde Karel Josef Šlejhar hospodařil a kde došlo k rozpadu jeho manželství. Obec inspirovala jeho dílo, zejména romány Lípa a Vraždění. Od roku 1901 až do své smrti byl Josef Karel Šlejhar učit...

Více od autora