František Bartoš
Kytice

1975 | Nakladatelství Albatros

Sbírka lidové slovesnosti, představuje jednu z nejkrásnějších příkladů literatury pro děti prezentující nejrůznější žánry dětského folkloru. Kytici sepsal František Bartoš na samém konci své životní dráhy, jehož vydání se již nedožil. Spolu s Bartošem se na vzniku knihy podílel také slavný malíř a ilustrátor Adolf Kašp…ar. Sto padesát osm stran textu zdobí na sto devatenáct jeho barevných ilustrací. Kytice se dodnes řadí ke skvostům dětské literatury také díky jejímu grafickému zpracování. Nejvíce místa ve sbírce zaujímají projevy lidové prózy. Bartoš vybral a zařadil do knihy dvacet šest dětských pohádek, ponejvíce se zvířecí tématikou. Mezi ty nejkrásnější a nejznámější náleží například pohádka O řepě, Koblížek na vandru, O poslušných kozlátkách či O perníkové chaloupce. Bartoš však vtělil do knížky také další folklorní žánry jako lidové písně, říkadla, povídáni o ptačí řeči, koledy a hádanky. Celý svazek, vycházející z naší národní tradice, může dobře posloužit jako bohatý pramen radostného potěšení nejen pro děti. Sbírka lidové slovesnosti, představuje jednu z nejkrásnějších příkladů literatury pro děti prezentující nejrůznější žánry dětského folkloru. Kytici sepsal František Bartoš na samém konci své životní d…ráhy, jehož vydání se již nedožil. Spolu s Bartošem se na vzniku knihy podílel také slavný malíř a ilustrátor Adolf Kašpar. Sto padesát osm stran textu zdobí na sto devatenáct jeho barevných ilustrací. Kytice se dodnes řadí ke skvostům dětské literatury také díky jejímu grafickému zpracování. Nejvíce místa ve sbírce zaujímají projevy lidové prózy. Bartoš vybral a zařadil do knihy dvacet šest dětských pohádek, ponejvíce se zvířecí tématikou. Mezi ty nejkrásnější a nejznámější náleží například pohádka O řepě, Koblížek na vandru, O poslušných kozlátkách či O perníkové chaloupce. Bartoš však vtělil do knížky také další folklorní žánry jako lidové písně, říkadla, povídáni o ptačí řeči, koledy a hádanky. Celý svazek, vycházející z naší národní tradice, může dobře posloužit jako bohatý pramen radostného potěšení nejen pro děti.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	137, [5]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Adolf Kašpar
Editor:	Františka Havlová
Edice:	Klub mladých čtenářů
Vydání:	4. vyd. v Albatrosu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 12. 2023 13:41
Číslo položky:	720703

O autorovi

František Bartoš

Pedagog, jazykovědec, etnograf. Významná osobnost moravské vzdělanosti a kultury druhé poloviny 19. století, organizátor vědeckého a národního života na Moravě. Narodil se v Mladcové u Zlína. Obecnou školu navštěvoval ve Zlíně, i přes nedostatek prostředků pokračoval ve studiu na gymnáziu v Olomouci. Už zde se aktivně účastnil národního a literárního dění ve spolku Uměna. Na univerzitě ve Vídni vystudoval klasickou filologii a češtinu. Potkal zde pedagogy, kteří ho trvale ovlivnili: filologa F. Miklošiče a moravského historika a jazykovědce A. V. Šemberu. Navázal kontakty se studenty slovanských národností a stal se členem slovanského spolku Morava. Po studiích ve Vídni vyučoval na piaristickém gymnáziu ve Strážnici, německém gymnáziu v Olomouci a německém katolickém gymnázium v Těšíně. Z Těšína odešel do Brna, kde působil téměř třicet let, nejprve jako profesor na slovanském gymnáziu, od roku 1888 jako ředitel na nižším českém gymnáziu. Po příchodu do Brna se aktivně účastnil kulturního i společenského dění. Byl zakládajícím členem Ústřední Matice školské, ředitelem a protektorem ústavů Vesny, v devadesátých letech působil jako člen zemské školní rady, byl členem Matice moravské , Filharmonické besedy, Musejního spolku, Sokola, Čtenářského spolku v Brně a dalších. Uznáním jeho práce bylo členství v Královské české společnosti nauk , čestné předsednictví Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895 i jmenování členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění . Za jeho práci se mu dostalo poct i v zahraničí, když v roce 1890 carská Akademie nauk v Petrohradě udělila cenu Kotljarevského jeho dílu Dialektologie moravská. Po celý život se věnoval pedagogické práci, která se mu stala naplní života. Svým žákům imponoval rozsáhlými vědomostmi, ryzím charakterem, i publikačními úspěchy. Vychoval celou řadu budoucích literátů ...

Více od autora