Knihy
Poezie
Česká poezie
Karel Plicka
Kytice balad z lidové epiky československé

Karel Plicka: Kytice balad z lidové epiky československé

Karel Plicka, František Volf
Kytice balad z lidové epiky československé

1965 | Nakladatelství Československý spisovatel

Vybrané balady z lidové poezie české, moravské a slovenské. Známí sběratelé převedli jejich dialektické texty do spisovné, případně hovorové češtiny a jejich přáním bylo vytvořit protějšek k Erbenově slavné "Kytici". Vybrané balady z lidové poezie české, moravské a slovenské. Známí sběratelé převedli jejich dialektické texty do spisovné, případně hovorové češtiny a jejich přáním bylo vytvořit protějšek k Erbenově …slavné "Kytici".

Vyberte kus s kódem POETLE: 36 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	200
Jazyk:	česky
Edice:	Klub přátel poezie
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 6. 2024 13:38
Číslo položky:	860740

O autorech

Karel Plicka

Karel Plicka, též Karol Plicka , byl český a slovenský etnograf, folklorista, sběratel, hudebník, filmový scenárista, režisér i kameraman, fotograf, pedagog a jeden ze zakladatelů Akademie múzických umění. Pocházel z rodiny zámečníka z Vítova u Slaného, který si ve Vídni založil prosperující dílnu. V roce 1900 se početná rodina přestěhovala do České Třebové. Od roku 1904 Karel Plicka začal fotografovat , v roce 1906 pořídil první soubor snímků z dvoutýdenní vlastivědné cesty. Po studiu učitelského ústavu v Hradci Králové působil jako učitel v Úpici. V roce 1914 poprvé navštívil Slovensko. Válku prožil vzhledem k hudebnímu nadání u vojenské hudby ve Vídni. Roku 1918 se stal učitelem v Novém Městě nad Metují, kde založil a řídil komorní a recitační soubor České filharmonie. Od roku 1923 se věnoval sběru lidových písní a dokumentaci lidové kultury ve službách Matice slovenské. V letech 1924–1928 studoval na univerzitě v Bratislavě národopis a hudební vědy. Původní folkloristické a etnografické dokumenty přerostly v osobité doklady vysoké estetické hodnoty ve směru lyrické stylizace a poetizace obrazu. Část snímků vyšla jako Pohľadnice Národopisného odboru Matice slov v návaznosti na starší projekt Pavola Socháně. Komplexnější typ dokumentace představoval film, kterým se Plicka zabýval od jara 1926. Jeho první filmové poetické dokumenty získal domácí i mezinárodní ocenění v Benátkách). Mistrovským dílem se stal film Zem spieva , během jehož natáčení se připravovala i fotografická vyznání krásám krajiny v kulturně historickém kontextu. Některé filmové a fotografické obrazy z knihy Slovensko jsou tematicky totožné. V letech 1937–1939 působil na filmovém oboru Školy umeleckých remesiel v Bratislavě. Mezi lety 1939–1945 pracoval ve Státním f...

Více od autora

František Volf

František Volf byl český národopisec, malíř, spisovatel a pedagog. Byl mj. spoluautorem Českého roku v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách . Po maturitě v roce 1917 byl krátce pomocným učitelem v Branné u Třeboně. V roce 1918 na něj zapůsobil Karel Kálal myšlenkou obrody slovenského národa tak silně, že pak František Volf v letech 1919–1938 žil a působil na Slovensku. Zde studoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě a pracoval jako učitel. Zároveň se zabýval také sběratelskou a etnografickou činností, zprvu na slovenském venkově, později i v Čechách a na Moravě. V roce 1924 se František Volf spřátelil s Karlem Plickou a společně začali připravovat materiál pro vydání lidových písní, poezie i prózy. Roku 1938 se František Volf trvale usídlil v Praze, kde se setkal s malířem, grafikem a ilustrátorem Jiřím Jelínkem. Díky němu se začal od roku 1942 věnovat i výtvarné činnosti: nejprve figurálnímu malířství a kresbě, později krajinářství. Byl autorem či spoluautorem řady knih především s národopisnou tematikou, zúčastnil se řady výstav kolektivních i autorských. V roce 1966 založil Malou lásenickou galerii. V roce 1977 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec. Konec života prožil opět v rodné Třeboni.

Více od autora