Josef Kajetán Tyl
Kusy mého srdce - Powídky, nowely, obrazy, nástiny a arabesky

1844 | Nakladatelství nakladatel není známý

Když Tyl v 36 letech začal s vydáváním svých Sebraných spisů, rozhodl, aby první část tohoto souboru byla volena programaticky, aby podala klíč k celé dosavad. tvorbě autorově. Tak vyšly r. 1844 "Kusy mého srdce", výbor z autorovy povídkové tvorby 30. a první poloviny 40. let. Shrnují nejen nejpříznačnější a nejhezčí T…ylovy povídky tohoto období, ale jsou to též povídky, v nichž se obráží důležitá vývojová etapa našeho národa a ukazuje se úloha, kterou Tylovo dílo v té době mělo. "Tyl jako novelista prováděl povídkami svými vlasteneckou politiku" napsal o umělci K. Sabina. A tak i pod zdánlivě idylickými fabulemi Tylových povídek najdeme jejich významný bojový úkol: boj za vlastní obsah vlastenectví, proti národnostní nesnášenlivosti, za uznání lidových vrstev jakožto vlastního jádra národa. - Za základ dneš. vyd. vzato vyd. z r. 1844 s přihlédnutím k předchozím časop. otiskům. 1. část: Hudební dobrodruzi, Alchemista, České granáty, Láska básníkova, Pomněnky z Roztěže, Vlast a matka, 2. část: Starý Tomáš, Láska vlastenky, Láska vlastencova, Pro jediné slovo!, Praha, Procházky po vůkolí pražském. 3. část obsahuje rozsáhlé a důklad. pozn. , vysvětlivky, obr. příl. a dosl. Když Tyl v 36 letech začal s vydáváním svých Sebraných spisů, rozhodl, aby první část tohoto souboru byla volena programaticky, aby podala klíč k celé dosavad. tvorbě autorově. Tak vyšly r. 1844 "Kusy… mého srdce", výbor z autorovy povídkové tvorby 30. a první poloviny 40. let. Shrnují nejen nejpříznačnější a nejhezčí Tylovy povídky tohoto období, ale jsou to též povídky, v nichž se obráží důležitá vývojová etapa našeho národa a ukazuje se úloha, kterou Tylovo dílo v té době mělo. "Tyl jako novelista prováděl povídkami svými vlasteneckou politiku" napsal o umělci K. Sabina. A tak i pod zdánlivě idylickými fabulemi Tylových povídek najdeme jejich významný bojový úkol: boj za vlastní obsah vlastenectví, proti národnostní nesnášenlivosti, za uznání lidových vrstev jakožto vlastního jádra národa. - Za základ dneš. vyd. vzato vyd. z r. 1844 s přihlédnutím k předchozím časop. otiskům. 1. část: Hudební dobrodruzi, Alchemista, České granáty, Láska básníkova, Pomněnky z Roztěže, Vlast a matka, 2. část: Starý Tomáš, Láska vlastenky, Láska vlastencova, Pro jediné slovo!, Praha, Procházky po vůkolí pražském. 3. část obsahuje rozsáhlé a důklad. pozn. , vysvětlivky, obr. příl. a dosl.

Stav

Mírně opotřebená

odřené desky, razítka, obsah na dané stáří ve velmi dobrém stavu

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zašlé desky
Vazba:	pevná, dobová převazba
Počet stran:	xiv, 381; 387; 2 sv
Jazyk:	česky
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Sebrané spisy Jos. Kaj. Tyla
Vydáno v:	W Praze
Vystaveno:	11. 8. 2021 10:1
Číslo položky:	213557

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora