Anna Benešová
Kuchařka naší vesnice

1999 | Nakladatelství Cesty

Upravené vydání nejznámější české kuchařky pro každou domácnost obsahuje více než 2000 receptů teplé i studené kuchyně, tradiční i moderní receptury na polévky, omáčky, pokrmy z obilovin, zeleniny, drůbeže, zvěřiny, masa a ryb. Přináší základní informace o používaných surovinách i kuchyňském vybavení a zásadách správné…Zdenka Kuncová, Karel Pinka, Anna Horynová, Anna Benešová, Marta Vávrová, Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Olga Sobotková, Jiří Jodl & Jana Rysová Upravené vydání nejznámější české kuchařky pro každou domácnost obsahuje více než 2000 receptů teplé i studené kuchyně, tradiční i moderní receptury na polévky, omáčky, pokrmy z obilovin, zeleniny, dr…ůbeže, zvěřiny, masa a ryb. Přináší základní informace o používaných surovinách i kuchyňském vybavení a zásadách správnéZdenka Kuncová, Karel Pinka, Anna Horynová, Anna Benešová, Marta Vávrová, Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Olga Sobotková, Jiří Jodl & Jana Rysová

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	511
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071812374
ISBN:	9788071812371
Vydání:	15
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 12. 2018 16:36
Číslo položky:	49118

O autorovi

Anna Benešová

Anna Benešová byla zdravotnice, spojařka, mnohonásobná válečná hrdinka, která přímo na bojištích zachránila nejméně dvě stě vojáků. Účastnila se bitev u Sokolova, Kyjeva, Žaškova, Rudy a Bílé Cerkeve. Anna Benešová pocházela z Konecchlumí v Podkrkonoší ze skromných poměrů, které ji v mládí přivedly do dělnického hnutí. Zde se seznámila s mladým úředníkem Oskarem Benešem, za něhož se provdala. Dívčí jméno Benešová jí díky shodě se jménem manžela po svatbě zůstalo. V roce 1939 se manželé Benešovi rozhodli emigrovat z okupované republiky, nejdříve do Polska, později do Sovětského svazu. Usadili se v Kirgizii, kde je zastihlo v červnu 1941 napadení SSSR Německem. Když se manželé Benešovi dozvěděli, že se organizuje československá vojenská jednotka v Buzuluku, přihlásili se do 1. československého polního praporu v Sovětském svazu. Po odvodu byla Anna zařazena do výcviku pro zdravotnice. Patřila ke skupině prvních 38 žen, které odjely na frontu. V době bojů byla přidělena k minometné rotě, ve které působil i její manžel. Na frontě se podle svědků chovala statečněji než mnozí muži , podobně jako další zdravotní sestry. Zatímco bojující vojáci se kryli v zákopech či za terénními nerovnostmi, zdravotnice se za zraněnými plazily až do předních linií, často doslova na dosah nepřítele. Po odtažení mnohem těžších vojáků a jejich ošetření se pak ženy opět vracely na bojiště. V Novochopjorsku absolvovala radiotelegrafický kurz a jako velitelka radiodružstva 1. československé brigády bojovala u Kyjeva, Bílé Cerekve a Žaškova. V těchto bojích byla těžce zasažena střepinou granátu do levé nohy. Během Karpatsko-dukelské operace byla opět dvakrát zraněna. Po vyléčení se vrátila k brigádě. V té době byla povýšena do hodnosti podporučíka. O úmrtí manžela, který na sklonku války padl, se Anna Benešová dozvěděla až po válce. V květnu 1945 zastávala funkci velitele radiostanice a velitelky s...

Více od autora