Michal Bregant
Kubistická Praha : 1909-1925 : průvodce = Cubist Prague : 1909-1925 : a guidebook

2004 | Středoevropská galerie a nakladatelství

Počátkem 20. století se v Praze přihodilo cosi výjimečného. Tehdy opěvovaný i zatracovaný kubismus, každopádně poslední vážně míněný moderní umělecký směr, zde utvořil svébytný proud. Mezi léty 1900 a 1914 se totiž domů vrátila řada talentovaných studentů z Vídně, ale i mladí umělci, kteří načerpali zkušenosti v Mnicho…věnebo Paříži. Obdivovali kubismus jako zcela nový pohled na svět i život, inspiraci jim poskytly spřízněné duše jako Pablo Picasso nebo Georges Braque. Zároveň hledali nové cesty, aby se oprostili od zbožné úcty vůči dosavadním tuzemským vzorům. Jejich avantgardní tvořivost se promítala nejen ve výtvarných dílech, ale rovněž v nábytku či užitém umění. Navíc hrstka odvážlivců přenesla slovník kubistických kompozic i do jazyka architektury. K nejvýraznějším osobnostem patřili Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol a Vlastislav Hofman. Přestože jejich kubistické okouzlení trvalo jen krátce, vzniklo v Praze téměř padesát výjimečných staveb v kubistickém duchu. Tvůrci je navíc dokázali překvapivým způsobem začlenit do historického kontextu města, do ucelené řady stavebních slohů, které určují neopakovatelný genius loci ulic a náměstí. Většina z těch domů stojí dodnes a přitahuje zaslouženou pozornost. Pražská kubistická architektura je neopakovatelný umělecký fenomén evropského významu, symbol moderní doby. Počátkem 20. století se v Praze přihodilo cosi výjimečného. Tehdy opěvovaný i zatracovaný kubismus, každopádně poslední vážně míněný moderní umělecký směr, zde utvořil svébytný proud. Mezi léty 1900 a… 1914 se totiž domů vrátila řada talentovaných studentů z Vídně, ale i mladí umělci, kteří načerpali zkušenosti v Mnichověnebo Paříži. Obdivovali kubismus jako zcela nový pohled na svět i život, inspiraci jim poskytly spřízněné duše jako Pablo Picasso nebo Georges Braque. Zároveň hledali nové cesty, aby se oprostili od zbožné úcty vůči dosavadním tuzemským vzorům. Jejich avantgardní tvořivost se promítala nejen ve výtvarných dílech, ale rovněž v nábytku či užitém umění. Navíc hrstka odvážlivců přenesla slovník kubistických kompozic i do jazyka architektury. K nejvýraznějším osobnostem patřili Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol a Vlastislav Hofman. Přestože jejich kubistické okouzlení trvalo jen krátce, vzniklo v Praze téměř padesát výjimečných staveb v kubistickém duchu. Tvůrci je navíc dokázali překvapivým způsobem začlenit do historického kontextu města, do ucelené řady stavebních slohů, které určují neopakovatelný genius loci ulic a náměstí. Většina z těch domů stojí dodnes a přitahuje zaslouženou pozornost. Pražská kubistická architektura je neopakovatelný umělecký fenomén evropského významu, symbol moderní doby.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	223
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8090225829
ISBN:	9788090225824
Editor:	Rostislav Šácha
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Detail
Vydání:	2., opr. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 4. 2026 9:28
Číslo položky:	1702222

O autorovi

Michal Bregant

Michal Bregant je český filmový historik, kritik a kurátor. V letech 1983–1987 vystudoval obor divadelní a filmová věda na Filozofické fakultě UK v Praze. V období 1987–1991 byl zaměstnán ve Filmotéce Československého filmového ústavu . Od roku 1991 působil jako pedagog na pražské FAMU. Souběžně byl redaktorem a později šéfredaktorem odborného časopisu Iluminace. V roce 1998 získal Fulbrightovo stipendium a působil na Univerzity of Texas . Mezi lety 2002–2008 byl děkanem FAMU. Od roku 2008 do roku 2011 řídil FAMU International. V roce 2011 byl jmenován ředitelem Národního filmového archivu. Ve své odborné práci se zaměřuje na historii českého filmu, experimentální kinematografii, film a vizuální umění Manželkou M. Breganta je bibliografka Polana Bregantová, rozená Zoubková, dcera sochařky Evy Kmentové a sochaře Olbrama Zoubka.

Více od autora