Jan Žižka z Trocnova: Ktož jsú Boží bojovníci

Jan Žižka z Trocnova, Jan Roháč z Dubé
Ktož jsú Boží bojovníci : čtení o Táboře v husitském revolučním hnutí

1951 | Nakladatelství Melantrich

Ktož jsú boží bojovníci : čtení o Táboře v husitském revolučním hnutí.
Výbor ukázek ze soudobých projevů, kronikářských zpráv, listů a jiných pramenů. Knížka má podobu montáže ukázek, proložených spojovacím textem, "... je určena všem, kdo se nespokojují výčtem a popisem vrcholné epochy našich dějin, nýbrž chtějí s…e dotknout a přímo cítit odkaz naší minulosti. Není tu na světlo vydáváno pro odborníka nic nového. Jen z nejrůznějších - leckdy nepřístupných, dávno rozebraných a i zapadlých - edic byla vybrána a přeložena hrst pramenů, splétajících se dohromady v živou představu Tábora. Zvláštní pozornost byla věnována dosud opomíjenému hospodářskému a sociálnímu pozadí tohoto vývoje, proto také traktátová, náboženská literatura ustupuje poměrně do pozadí." Výboru je předeslána úvodní kapitola o hospodářské a sociální situaci v Čechách na počátku 15. století. Snahou vydavatele bylo především, "aby čtenáři mohli v jedné knížce pohodlně sledovat nejdůležitější události, vojevůdce, politiky, kněze a vůbec život a vývoj na Táboře od bouřlivých počátků až k tragickému rozmezí lipanskému".

Sestavil, k tisku připravil, předmluvu a poznámky napsal Josef Macek. Latinské texty přeložila Anna Pavlů. Ktož jsú boží bojovníci : čtení o Táboře v husitském revolučním hnutí.
Výbor ukázek ze soudobých projevů, kronikářských zpráv, listů a jiných pramenů. Knížka má podobu montáže ukázek, proložených …spojovacím textem, "... je určena všem, kdo se nespokojují výčtem a popisem vrcholné epochy našich dějin, nýbrž chtějí se dotknout a přímo cítit odkaz naší minulosti. Není tu na světlo vydáváno pro odborníka nic nového. Jen z nejrůznějších - leckdy nepřístupných, dávno rozebraných a i zapadlých - edic byla vybrána a přeložena hrst pramenů, splétajících se dohromady v živou představu Tábora. Zvláštní pozornost byla věnována dosud opomíjenému hospodářskému a sociálnímu pozadí tohoto vývoje, proto také traktátová, náboženská literatura ustupuje poměrně do pozadí." Výboru je předeslána úvodní kapitola o hospodářské a sociální situaci v Čechách na počátku 15. století. Snahou vydavatele bylo především, "aby čtenáři mohli v jedné knížce pohodlně sledovat nejdůležitější události, vojevůdce, politiky, kněze a vůbec život a vývoj na Táboře od bouřlivých počátků až k tragickému rozmezí lipanskému".

Sestavil, k tisku připravil, předmluvu a poznámky napsal Josef Macek. Latinské texty přeložila Anna Pavlů.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 79 Kč
	Stav Dobrý zašlé desky, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	342
Jazyk:	česky
Překladatel:	Anna Pavlů
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Odkaz minulosti české
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 8. 2025 11:42
Číslo položky:	1357000

O autorech

Jan Žižka z Trocnova

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha byl český husitský vojevůdce, pokládaný za otce husitské vojenské doktríny, a autora či prvního uživatele defenzivní bojové techniky, tzv. vozové hradby. Historicky je podrobněji zmapováno pouze šest posledních let jeho života, zprávy o Žižkových předchozích osudech jsou nedostatečné, vycházet lze pouze z kusých zmínek v několika náhodou zachovalých listinách. Proto se ani odborníci nemohou shodnout, a v biografických pracích, věnovaných táborskému hejtmanovi, zastávají často i vzájemně protichůdné názory. Roku 1408 Žižka vyhlásil nepřátelství Rožmberkům a královskému městu České Budějovice, a působil v záškodnické rotě jistého Matěje vůdce. Následujícího roku byl ze spáchaných zločinů králem Václavem IV. omilostněn, a poté vstoupil do služeb polského panovníka Vladislava II. Jagella. Pod vedením Jana Sokola z Lamberka se účastnil tažení proti řádu německých rytířů, avšak dodnes není historicky doloženo, zda bojoval v bitvě u Grunwaldu. Dále se předpokládá, že po návratu z Polska pobýval jako královský čeledín v Praze, kde se patrně seznámil s kázáním mistra Jana Husa. V létě r. 1419 byl Žižka jedním z čelných účastníků první pražské defenestrace, avšak nespokojenost s kolísavou politikou pražské radnice byla příčinou, kvůli níž metropoli opustil, a odcestoval do Plzně. Poblíž tohoto města dosáhl svého prvního známého vítězství za pomoci vozové formace, po pěti měsících bojů s katolickou šlechtou byl nicméně nucen město přenechat nepříteli, a probít se k nově vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor. Táborská městská obec jej záhy zvolila jedním ze čtyř hejtmanů, patrně mu náležel post vojenského velitele. Již na jedno oko slepý Žižka v průběhu pokračujících bojů utrpěl poranění druhého oka, a s největší pravděpodobností zcela oslepl . Ani toto postižení mu však nezabránilo, aby v čele husitských svazů odrazil vojska druhé křížové výpr...

Více od autora