Jiří Svetozar Kupka
Krvavé jahody

2008 | Nakladatelství Mladá fronta

Jádro příběhu tvoří autentický životní příběh dcery ruské emigrantky, která odešla z Ruska po revoluci. V Československu se vdala a žila až do konce války. Po osvobození byla i s dětmi deportována zpět do vlasti. Nepřežila útrapy a nelidské podmínky v pracovním táboře. Její dcery se do Československa vrátily až po 19 l…etech. Nesmírně působivé svědectví o hrůzách stalinismu a osobní statečnosti lidí, kteří dokázali přežít v podmínkách, které se zcela vymykají lidskému chápání. Jádro příběhu tvoří autentický životní příběh dcery ruské emigrantky, která odešla z Ruska po revoluci. V Československu se vdala a žila až do konce války. Po osvobození byla i s dětmi deportována zpě…t do vlasti. Nepřežila útrapy a nelidské podmínky v pracovním táboře. Její dcery se do Československa vrátily až po 19 letech. Nesmírně působivé svědectví o hrůzách stalinismu a osobní statečnosti lidí, kteří dokázali přežít v podmínkách, které se zcela vymykají lidskému chápání.

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	205
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020417478
ISBN:	9788020417473
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 3. 2025 12:47
Číslo položky:	1194521

O autorovi

Jiří Svetozar Kupka

Jiří Svetozar Kupka byl český spisovatel, prozaik a scenárista. Narodil se v roce 1921 v rodině úředníka. Absolvoval v 1940 reálné gymnázium v Praze-Libni a v 1941 abiturientský kurz při Obchodní akademii v Praze na Vinohradech. V letech 1941 až 1945 pracoval jako obchodní referent u zemědělské firmy Selecta. Publikovat začal po konci druhé světové války a napsal řadu románů a televizních her o životě významných osobností české historie. Od roku 1946 se stal redaktorem časopisů vydávaných Ústřední radou družstev: Zemědělské družstevní noviny, Družstevní věstník, Spotřebitel a Nový svět. V letech 1950–1951 byl redaktorem kulturněpolitického měsíčníku Směna v nakladatelství Mladá fronta. V letech 1950–1959 byl filmovým dramaturgem v Československým státním filmu ; z toho však rok byl řidičem na stavbě Slapské přehrady. V této době vydal román z prostředí libeňských závodů Pražské jaro , v němž zobrazil budovatelské nadšení mládeže na počátku 50. let. Z brigády na stavbě Slapské přehrady vytěžil román Rušné dny , který se řadí k umělecky nejhodnotnějším budovatelským románům 50. let. Od října 1956 do května 1957 se s režisérem Jiřím Sequensem a kameramanem Rudolfem Miličem zúčastnil námořní cesty z Gdyně kolem Afriky na Dálný východ a Suezským průplavem zpět, kde natočili společně středometrážní dokumentární filmy „Muži na palubě“, „Hranice světadílů“ a „Země středu“ . V letech 1959–1970 byl vedoucím zahraničního oddělení Svazu československých spisovatelů. Roku 1970 začal pracovat jako topič v teplárně. Za pobytu v Německu v roce 1971 utrpěl těžký úraz s trvalými následky; čtyři roky byl v invalidním důchodu. Pak se stal spisovatelem z povolání. V roce 1977 vydal obsáhlý román Vzpoura, v němž zpracoval skutečnou událost, vzpouru rakousko-uherských válečných námořníků deseti národností v boce Kotorské, v jejímž čele stál přerovský rodák František Rasch. V 70. letech se...

Více od autora