Gabriel García Márquez
Kronika vopred ohlásenej smrti

1984 | Nakladatelství Smena

Najjemnejšími rozprávačskými prostriedkami vytvoril autor majstrovské pozoruhodné dielo, vierohodnú výpoveď o mentalite kolumbijského národa a tradíciách, ktorým se dodnes podriaďuje všetko a každý. Príbeh je nesmierne prostý a naznačený hneď na začiatku románu: v mestečku niet obyvateľa, ktorý by nevedel, alebo aspoň …netušil - okrem samého domnelého zvodcu Santiaga Nasara - že pekného mládenca čaká smrť. Aj vrahovia sú známi, ba navyše ešte každému ohlasujú, čo mienia urobiť v najbližších chvíľach, zdá sa, že očakávajú a dúfajú, že im niekto zabráni dovŕšiť jich skutok. Lebo dvojčatám Pedrovi a Pablovi tradícia prikazuje, aby pomstili zhanobenú česť svojej sestry. Ich sestra totiž práve oslávila honosnú svadbu a eště počas svadobnej noci ju ženích vrátil rodičom, lebo nebola panna. Nikdy sa nezistilo, či Santiago bol skutočný zvodca, a či ho iba pod vplyvom vypätých okolností nevesta za neho označila, a tak sa ortieľ musel naplniť. Kronikár po rokoch sleduje stopy a pozadie tohto zločinu, hľadá dokazy - ale nenachádza ich. Zhovára sa so svedkami tejto udalosti, vyhľadáva a študuje protokoly z vyšetrovania a súdneho pojednávania s vrahmi a napokon priam s kronikárskou jasnosťou napísal prekrásne malé veľdielo o osudovosti a o tragickom osude jednotlivca na pozadí prastarých predsudkov dožívajúcich v jeho rodnej krajine. Najjemnejšími rozprávačskými prostriedkami vytvoril autor majstrovské pozoruhodné dielo, vierohodnú výpoveď o mentalite kolumbijského národa a tradíciách, ktorým se dodnes podriaďuje všetko a každý. P…ríbeh je nesmierne prostý a naznačený hneď na začiatku románu: v mestečku niet obyvateľa, ktorý by nevedel, alebo aspoň netušil - okrem samého domnelého zvodcu Santiaga Nasara - že pekného mládenca čaká smrť. Aj vrahovia sú známi, ba navyše ešte každému ohlasujú, čo mienia urobiť v najbližších chvíľach, zdá sa, že očakávajú a dúfajú, že im niekto zabráni dovŕšiť jich skutok. Lebo dvojčatám Pedrovi a Pablovi tradícia prikazuje, aby pomstili zhanobenú česť svojej sestry. Ich sestra totiž práve oslávila honosnú svadbu a eště počas svadobnej noci ju ženích vrátil rodičom, lebo nebola panna. Nikdy sa nezistilo, či Santiago bol skutočný zvodca, a či ho iba pod vplyvom vypätých okolností nevesta za neho označila, a tak sa ortieľ musel naplniť. Kronikár po rokoch sleduje stopy a pozadie tohto zločinu, hľadá dokazy - ale nenachádza ich. Zhovára sa so svedkami tejto udalosti, vyhľadáva a študuje protokoly z vyšetrovania a súdneho pojednávania s vrahmi a napokon priam s kronikárskou jasnosťou napísal prekrásne malé veľdielo o osudovosti a o tragickom osude jednotlivca na pozadí prastarých predsudkov dožívajúcich v jeho rodnej krajine.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	95 , 6 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Dušan Nágel
Překladatel:	Jarmila Srnenská
Edice:	438. svazek ed. 438. svazek ed. Máj
Vydání:	Vydanie prvé
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	20. 5. 2025 15:24
Číslo položky:	1240958

O autorovi

Gabriel García Márquez

Gabriel José García Márquez byl kolumbijský spisovatel a novinář píšící španělsky. Často je považován za nejdůležitějšího představitele tzv. magického realismu, přestože je jeho dílo příliš rozmanité na to, aby mohlo být jednoznačně zařazeno. Narodil jako nejstarší ze dvanácti sourozenců v městečku Aracataca v departmentu Magdalenana na severu Kolumbie. Dětství prožil se svými prarodiči, kteří ovlivnili jeho pozdější tvorbu. Jeho dědeček byl plukovníkem v kolumbijské občanské válce na straně liberálů, babička pak pověrčivá žena znalá lidových pověstí. Střední školu navštěvoval v hlavním městě Bogotě, na vysoké škole studoval práva, ale studia nedokončil. Od roku 1948 byl novinářem a dopisovatelem různých provinčních novin. Roku 1954 se stal zpravodajem významného bogotského listu El Espectador. Byl vyslán do Paříže, noviny však byly krátce po jeho příjezdu úředně zastaveny. Tři roky pobýval v tamním hotelu De Flandre a psal. Navštívil několik evropských zemí včetně Československa v letech 1955 a 1957. Roku 1957 se vrátil do Kolumbie, kde se jeho ženou stala Mercedes Barcha. Po nástupu Fidela Castra k moci se stal dopisovatelem kubánské tiskové agentury Prensa Latina. V padesátých letech napsal několik povídkových próz, se kterými ovšem nebyl příliš spokojen, a tak se pustil do psaní filmové kritiky, v Římě dokonce vystudoval režii. Na krátko se pak vrátil do Kolumbie, V té době se s rodinou přestěhoval do Mexika. Později v Barceloně psal i filmové scénáře. V roce 1967 se konečně dostavil literární úspěch v románu o rodině Buendíů, Sto roků samoty, za tři roky se prodalo více než půl milionu výtisků. Dílo psal zavřený v pracovně po osmnáct měsíců, než konečně vyšel s třinácti sty stránkami rukopisu notně čpícími nikotinem. Prodeje pomohly Garcíovi Márquezovi dostat se z dluhů a poskytly mu možnost věnovat se psaní po zbytek života. Po vydání románu Sto roků samoty s...

Více od autora