Fedor Michajlovič Dostojevskij
Krokodil

1928 | Nakladatelství Adolf Synek

Fantaskní povídka světového autora s překvapivým motivem. Krokodýl představuje satiricko-komickou linii Dostojevského tvorby. Jde o neuvěřitelný příběh člověka, který se ocitl proti své vůli v krokodýlích útrobách. Kupodivu se tam zcela pohodlně zabydlí a vysílá své rádoby filozofické úvahy zvědavým divákům. Jeho příte…l se mu snaží nějakým způsobem pomoci, ale každý pokus ztroskotává. Žena nešťastníka bere celou věc na lehkou váhu a neodříká si ani módní výstřelky ani společenské zábavy. Celá tato neuvěřitelná historie prý měla být satirou na Černyševského a jeho ženu, ale přerostla v satiru na velkohubost a pokřivené lidské vztahy. Fantaskní povídka světového autora s překvapivým motivem. Krokodýl představuje satiricko-komickou linii Dostojevského tvorby. Jde o neuvěřitelný příběh člověka, který se ocitl proti své vůli v krokodý…lích útrobách. Kupodivu se tam zcela pohodlně zabydlí a vysílá své rádoby filozofické úvahy zvědavým divákům. Jeho přítel se mu snaží nějakým způsobem pomoci, ale každý pokus ztroskotává. Žena nešťastníka bere celou věc na lehkou váhu a neodříká si ani módní výstřelky ani společenské zábavy. Celá tato neuvěřitelná historie prý měla být satirou na Černyševského a jeho ženu, ale přerostla v satiru na velkohubost a pokřivené lidské vztahy.

Stav

Velmi dobrý

převazba, celokožená, zlacená horní ořízka, ochranný obal

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	kolibřík - kolibří vydání
Vazba:	pevná, převazba, celokožená, zlacená horní ořízka, ochranný obal
Počet stran:	117
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	B Mayer
Překladatel:	Bronislava Herbenová
Edice:	Pandora
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2025 8:29
Číslo položky:	1247741

O autorovi

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora