Oto Novotný, Josef Zapletal
Kriminologie

2004 | Nakladatelství ASPI

Literatura faktu

Publikace pojednává o pojmu, p?edm?tu a úkolech kriminologie, o stavu, struktu?e a dynamice kriminality. Popisuje majetkovou, násilnou, mravnostní a organizovanou kriminalitu, kriminalitu a návykové látky, kriminalitu mládeže a proti mládeži. Text je dopln?n grafy, schématy a tabulkami. Publikace pojednává o pojmu, p?edm?tu a úkolech kriminologie, o stavu, struktu?e a dynamice kriminality. Popisuje majetkovou, násilnou, mravnostní a organizovanou kriminalitu, kriminalitu a návykové l…átky, kriminalitu mládeže a proti mládeži. Text je dopln?n grafy, schématy a tabulkami.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	451
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073570262
ISBN:	9788073570262
Vydání:	2., přeprac. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 10. 2021 14:9
Číslo položky:	225926

O autorech

Oto Novotný

Oto Novotný byl český právník, vysokoškolský profesor, významný představitel české trestněprávní a kriminologické nauky. Studoval gymnázium, z kterého byl v roce 1942 vyloučen. V letech 1944-1945 byl vězněn v koncentračním táboře. Po osvobození obdržel podle zákona č. 255/1946 Sb., o účasti na národním odboji za osvobození osvědčení o účasti na národním odboji. V Praze začal studovat práva na Univerzitě Karlově, které ukončil v roce 1957. Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy působil i po jejím dokončení a to jako odborný asistent a poté jako docent. V průběhu šedesátých let se zúčastnil kongresů, pořádaných Mezinárodním sdružením pro trestní právo . V tehdejší Československé socialistické republice otevřel otázku zrušení trestu smrti a k tomu připravil expertizu pro Federální shromáždění. Oto Novotný přispěl k převedení vězeňství z resortu Ministerstva vnitra do resortu Ministerstva spravedlnosti, k celostátnímu zavedení sociálních kurátorů a vzniku experimentálního střediska ambulantní nápravné péče v Praze. V roce 1967 byl jmenován ředitelem Výzkumného ústavu kriminologického při Generální prokuratuře v Praze, z této funkce byl odvolán po čtyřech letech za snahy o prosazení ústavních, trestně právních a vězeňských reforem. Od roku 1971 do roku 1989 působil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako odborný pracovník, ale nesměl přednášet ani publikovat. Až v roce po revoluci v roce 1990 se stal předsedou akademického senátu, vedoucím katedry trestního práva a byl jmenován vysokoškolským profesorem. Vedl tým autorů dokumentu Českého helsinského výboru „Právo občanů na bezpečnost“, obsahující kritické hodnocení realizace opatření systému proti kriminalitě. Za mimořádné zásluhy o rozvoj české penologie obdržel v roce 1997 Plaketu Vězeňské služby České republiky I. stupně, v roce 1998 mu byla udělena medaile Univerzity Karlovy a v roce 1999 převzal Randovu medaili, kte...

Více od autora