Karel Havlíček Borovský
Křest sv. Vladimíra : legenda z ruské historie

1913 | Nakladatelství Melichar

Karel Havlíček Borovský ve skladbě Křest svatého Vladimíra zaútočil na tehdejší společenské i politické poměry v rakousko-uherském mocnářství. Na jedné straně autor zesměšňoval církevní dogmatiku, na druhé si všímal despotismu Bachova režimu, který ovšem popisoval s groteskní nadsázkou. Za námět mu pak posloužila „lege…nda z historie ruské“, podle níž kyjevský kníže Vladimír odmítl pohanské rituály, jež jsou v básni reprezentovány bohem Perunem – a přiklonil se ke křesťanskému vyznání. Zápletka Havlíčkovy satiry je jednoduchá: Vladimír požádá Peruna jako představitele nebeského hromobití, aby na jeho svátek spustil „kanonádu“. Perun však nechce toto přání Vladimirovi splnit, a proto ho kníže pošle před vojenský soud, jímž je odsouzen k potupné smrti utopením v Dněpru. Po jeho smrti se Rusko promění v zemi bez náboženství a záležitost dojde tak daleko, že je na nového božího zástupce vypsán konkurs, jenž se však mění v pustou frašku…

Úvodem opatřil Jan Čeněk. Otisk dr. Josef Pešek. V nakladatelství Melichar vydáno poprvé. Karel Havlíček Borovský ve skladbě Křest svatého Vladimíra zaútočil na tehdejší společenské i politické poměry v rakousko-uherském mocnářství. Na jedné straně autor zesměšňoval církevní dogmatiku, na …druhé si všímal despotismu Bachova režimu, který ovšem popisoval s groteskní nadsázkou. Za námět mu pak posloužila „legenda z historie ruské“, podle níž kyjevský kníže Vladimír odmítl pohanské rituály, jež jsou v básni reprezentovány bohem Perunem – a přiklonil se ke křesťanskému vyznání. Zápletka Havlíčkovy satiry je jednoduchá: Vladimír požádá Peruna jako představitele nebeského hromobití, aby na jeho svátek spustil „kanonádu“. Perun však nechce toto přání Vladimirovi splnit, a proto ho kníže pošle před vojenský soud, jímž je odsouzen k potupné smrti utopením v Dněpru. Po jeho smrti se Rusko promění v zemi bez náboženství a záležitost dojde tak daleko, že je na nového božího zástupce vypsán konkurs, jenž se však mění v pustou frašku…

Úvodem opatřil Jan Čeněk. Otisk dr. Josef Pešek. V nakladatelství Melichar vydáno poprvé.

s kódem POETLE: 103 Kč

Stav

Dobrý

odřené desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, odřené desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	72
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Perličky literární
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Hradec Králové
Vystaveno:	25. 6. 2025 8:57
Číslo položky:	1277845

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora