František Páta, František Karel Rosůlek, Karel Václav Adámek, Antonín Svoboda, Josef Hanuš, Bohumil Vančura, Jan Nešpor, Gotthard Josef Lašek, M. V Šíma
Království české : Východní Čechy - VI. část 2.

1914 | Nakladatelství Pavel Körber

Knižní průvodce po české kotlině, zevrubně a uceleně podává informace všeho rázu. V tomto souboru jsou zahrnuty dva svazky - Čechy východní, část druhá. Knižní průvodce po české kotlině, zevrubně a uceleně podává informace všeho rázu. V tomto souboru jsou zahrnuty dva svazky - Čechy východní, část druhá.

Součástí souboru:

Království české 1-7 1907 (5sv., 419 + 580 + 519 + 341 + 636)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

hřbet se začíná rozlepovat, zašlé desky, razítka z knihovny, označení na titulním listu, titulní list s flíčky

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý odřené rohy desek, razítka a polepky z knihovny, pár stránek volně, převazba, polokožená	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 6. 2026)	6 499 Kč
	Stav Dobrý desky s flíčky, vazba u předsádky prasklá	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 6. 2026)	5 999 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, hřbet se začíná rozlepovat, zašlé desky, razítka z knihovny, označení na titulním listu, titulní list s flíčky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	636
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2026 12:30
Číslo položky:	1536051

O autorech

František Páta

František Páta byl český pedagog, literární historik, spisovatel, překladatel, vydavatel, redaktor a knihovník popravený nacisty. František Páta se narodil 26. března 1885 v Němčicích v dnešním svitavském okrese. Po jeho narození se rodina přestěhovala do Litomyšle, kde se mu narodili ještě dva bratři Josef a Jindřich. V Litomyšli vystudoval místní gymnázium stejně jako jeho bratr Josef. Oba zde pro budoucnost ovlivnil profesor českého jazyka Jan Voborník, vydávali zde časopis. František Páta pokračoval ve studiu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor moderní filologie, doktorát zde obdržel v roce 1909. Byl členem Sokola. Mezi lety 1911 a 1912 vyučoval na dívčích školách v Praze, poté tamtéž na Státní grafické škole. Od roku 1920 působil i jako knihovník české knihovny Národního muzea, dále jako překladatel a editor . Na přání Aloise Jiráska prováděl jazykové revize a úpravy jeho spisů a stejně tak Babičky Boženy Němcové. Byl spolutvůrcem Literárního atlasu československého, působil ve spolcích Český čtenář, Klub rodáků a přátel Litomyšle, Spolek českých bibliofilů. Četné literární práce věnoval Litomyšli a jeho okolí. Byl zastáncem slovanství a slovanské vzájemnosti, už od mládí udržoval s bratrem styky zejména s Lužickými Srby což se oběma stalo nakonec osudným. Nacistům, kteří plánovali asimilaci event. vysídlení Lužických Srbů byla činnost obou bratrů nepříjemná, Josef byl navíc aktivní v odbojovém Výboru revoluční inteligence Vladislava Vančury. Oba byli postupně zatčeni gestapem, vyslýcháni a v obdobní Heydrichiády popraveni na kobyliské střelnici, Josef Páta 24. června 1942, František Páta 2. července 1942. Dcera Františka Páty Zora Pátová byla dlouholetou předsedkyní Klubu rodáků a přátel Litomyšle, dcera Jarmila Vrchotová-Pátová byla operní pěvkyní a pedagožkou na AMU....

Více od autora

František Karel Rosůlek

František Karel Rosůlek byl český učitel, vlastivědný pracovník a kulturní historik. Pocházel z rodiny zámečníka. Po maturitě na Učitelském ústavu v Příbrami roku 1879 pracoval jako učitel na různých školách v pardubickém kraji. Roku 1910 se stal ředitelem na dívčí měšťanské škole v Pardubicích a tuto funkci vykonával až do roku 1924, kdy odešel do výslužby. Veřejně působil jako člen různých spolků , byl kustodem archeologické sbírky pardubického muzea a kromě vzdělávání mládeže se věnoval také kulturně-historické a vlastenecké činnosti, kterou rakouské úřady ne vždy přijímaly s pochopením. V roce 1939 mu bylo za celoživotní činnost uděleno čestné občanství Pardubic. Literárně činný byl od roku 1881, kdy začal přispívat do časopisů Paleček a Pernštýn. Dále publikoval především v Národních listech a v Národní politice, ve Zlaté Praze, v Učitelských novinách a také v místních pardubických časopisech. Pardubicím také věnoval velkou část své literární tvorby, dvoudílné Pověsti z Pardubicka a pozoruhodné vlastivědné kompendium Pardubicko-Holicko-Přeloučsko, které vycházelo v letech 1903–1926 a jehož byl redaktorem.

Více od autora