Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 439 s., [16] s. barev. obr. příl |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Miroslav Kubát |
Edice: | 1. svazek ed. Fabula 1x |
Vydání: | Vyd. 1. |
ISBN: | 9788086523910 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | ne 25. února 2024 9:40 |
Číslo položky: | 765366 |
Vládce hor, pán podzemí, tajemný mnich, zuřivý démon, poťouchlý jízlivec nebo ochránce chudých a spravedlivých? Monumentální souborná práce Krakonoš s podtitulem Vyprávění o vládci Krkonošských hor od nejstarších časů až po dnešek je komentovaným literárním průvodcem, ale současně také čítankou obsahující pozoruhodné lite rární a významné folklorní texty o jedné z nejznámějších a nejpopulárnějších domácích mytických postav. Tuto „krakonošovskou literární encyklopedii“ sestavil český folklorista Jaromír Jech (1918–1992) a detailně v ní popisuje krakonošovský mýtus od jeho archaických prvopočátků až po nejrůznější umělecká zpracování konce 20. století. Kniha se na základě komentovaných ukázek jednotlivých textů o Krakonošovi, napsaných či zachycených v průběhu pěti staletí, detailně zabývá původem, proměnami a vzájemným ovlivňováním příběhů na dané téma v českém, německém, polském a latinském prostředí. Jechův Krakonoš představuje dosud nejpodrobnější monografii věnovanou této ojedinělé postavě a zároveň jednu z našich nejrozsáhlejších folklorních monografií vůbec. Díky tomu může oslovit jak milovníky příběhů o Krakonošovi, tak čtenáře, kteří chtějí poznat širší kulturní kontext těchto vyprávění.
Jaromír Jech byl český folklorista, etnograf, literární vědec, germanista, akademik ČSAV a spisovatel. Byl jedním z předních představitelů české folkloristiky druhé poloviny 20. století. Po absolvování gymnázia v Benešově studoval od roku 1937 slavistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK, kde se postupně začal profilovat jako literární vědec a dialektolog. Jeho studia však na několik let přerušilo uzavření vysokých škol během Druhé světové války. Po osvobození získal stipendium, které mu umožnilo studium ve švýcarské Basileji. V roce 1946 získal aprobaci jako středoškolský profesor a po dalších třech letech obhájil disertační práci, která se zabývala lidovou mluvou na Benešovsku. Následující léta působil jako pedagog na různých gymnáziích, obzvláště pak na gymnáziu v Říčanech u Prahy. Krátce po založení Československé akademie věd se stal odborným pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde zastával mimo jiné funkci vedoucího slovesně folkloristického oddělení. Po odchodu Jiřího Horáka v roce 1964 se ujal předsednictví celého Ústavu. Byl také předsedou celostátní oborové komise pro etnografii a folkloristiku a předsedou pro obhajoby kandidátských disertačních prací v oboru národopisu. V roce 1972 musel z politických důvodů odejít z pozice předsedy Ústavu pro etnografii a folkloristiku do nuceného důchodu. Nadále však působil v ČSAV, přešel totiž do Ústavu pro českou a světovou literaturu. Mimo jiné působil jako dlouholetý redaktor v etnologickém časopise Český lid. Byl zakládajícím členem světové organizace badatelů pro lidové vyprávění , kde po určitou dobu vykonával také funkci člena předsednictva, nebo také mezinárodní etnografické organizace International Society for Ethnology and Folklore. Účastnil se řady mezinárodních konferencí a kongresů a byl spoluautorem mezinárodních vydání zápoadoslovanských pohádek a západoslovanského...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem