Stav: |
Dobrý, špinavá obálka
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 422 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Klíč 323x |
Vydání: | Vyd. 8., V ČS 6. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 31. ledna 2024 12:24 |
Číslo položky: | 746054 |
Děj obsáhlého románu je situován do fiktivního tábora Giglingu, a to do posledních měsíců r. 1944. Text je rozdělen do tří částí a každá z nich do řady číslovaných kapitol, které jsou ještě dále rozčleněny. Díky této kompozici autor zachytil táborový život velmi mnohostranně a zobrazil značné množství postav. Největší pozornost věnoval Zdeňku Roubíkovi, mladému pražskému intelektuálovi, který v táboře zastává funkci pomocníka vězeňského písaře (má mj. na starosti vězeňskou kartotéku, tedy "krabici živých", podle níž je román nazván). Zpočátku je Roubík uzavřený a skleslý, postupně se však ze své apatie vymaní, začne pomáhat druhým a zapojí se do tajné komunistické organizace, takže lépe překonává i vlastní těžké chvíle (smrt bratra Jiřího). Dalšími postavami jsou vězni z mnoha evropských zemí (namnoze židovského původu), lišící se svým postavením v táboře i charakterovými vlastnostmi. Zvláštní pozornost je věnována esesmanům Kopitzovi, Deibelovi a Leutholdovi, dozorkyni Rosshauptové a písaři Froschovi, z uvězněných jsou více vykresleni Němci Horst, Karlchen, Fritz a Berl, Češi Jarda, Mirek a Honza, Řek Fredo, Francouzi Gaston a Žožo, maďarský lékař Šimibáči, Španěl Diego, Holanďan Derek či Maďarky Juliška, Jolán, Bea. Autor zobrazuje každodenní život těchto lidí, jejich vzájemné vztahy, práci a útrapy, líčí mnohé dramatické scény i postupný rozklad táborového režimu.
Frýd zde využil svých zážitků vězně koncentračních táborů v Terezíně, Osvětimi a Kauferingu u Dachau (v těchto táborech ztratil otce, ženu a mladšího bratra, jemuž věnoval básnickou sbírku Bratr Jan, 1945). Pro jeho román, který má charakter varovného svědectví, je příznačný filozofický nadhled, jakož i objektivní zobrazení evokované reality a bytostný humanismus. Autor ukazuje, jak si lze uchovat lidskou důstojnost v nelidském prostředí a jak čelit zlu, přičemž vyzvedává činorodou aktivitu, kolektivismus a solidaritu. Všechny postavy charakterově diferencuje a individualizuje. Činí tak převážně prostřednictvím jejich chování a jednání, užívá však i psychologické povahokresby. Při jejich hodnocení se vyhýbá apriorním a jednoznačným soudům (platí to o vězních i věznitelích), odhaluje jejich kladné i záporné stránky, kolísání, vnitřní nejistoty. Vypráví v er-formě, většinou věcně, střízlivě, bez patosu a velkých slov. Akcentuje přitom různé detaily, jež mají často symbolický význam (např. věci symbolizující svobodný život, blízké lidi či šťastnou minulost).
zdroj: Jiří Poláček, Slovník české prózy, 1994
Zasloužilý umělec Norbert Frýd rodným jménem Norbert Fried byl český spisovatel, diplomat, cestovatel a fotograf. Narodil se v Českých Budějovicích do rodiny obchodníka. Otec pocházel z české židovské rodiny , zatímco matka z německy mluvící rodiny ze západočeského pohraničí. Frýd vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a roku 1932 tam maturoval. Poté studoval práva a literární vědu, kvůli uzavření vysokých škol však promoval až v roce 1945. V průběhu 2. světové války byl vězněn v Terezíně, později v Osvětimi a nakonec v Kauferingu. V letech 1947–1951 byl kulturní atašé na československém zastupitelském úřadě v Mexiku. Po ukončení diplomatické kariéry byl redaktorem Československého rozhlasu a roku 1953 se stal profesionálním spisovatelem. Roku 1965 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. Jeho fotografie doplňují jeho cestopisné knihy nebo publikaci Stanislava Neumanna Neexotická Kuba. Od roku 1958 bydlel ve vile na Barrandově. Pohřben je na hřbitově u kostela sv. Jana Nepomuckého v Chuchelském háji v Praze-Velké Chuchli.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem