Knihy
Beletrie
Česká literatura
Edvard Valenta
Jdi za zeleným světlem

Edvard Valenta
Jdi za zeleným světlem

1965 | Nakladatelství Československý spisovatel

Po mnohaletém odmlčení vychází další kniha Valentova, vyvrcholující dosavadní jeho dílo. Je to cesta do hlubin vlastního nitra, neúprosné odkrývání duše zprvu sobeckého citu neschopného intelektuála, který se pod dojmem životních i historických událostí dostává z isolace a roste z ustrašence až téměř v hrdinu protinaci…stického odboje. Román je skladebně zajímavý prostupujícími se dvěma pásmy: v kapitolách se děj líčí "objektivně", v "intermezzech" je pak subjektivní pohled nehrdinského hrdiny. I když lze vytknout knize řadu nedostatků , nelze jí upřít zdařilost psychologické analysy bezpartijního intelektuála, profesora, spisovatele a malíře-amatéra Šimona se všemi jeho zmatky, vytvoření věrné atmosféry "protektorátu", formální podnětnost. Po mnohaletém odmlčení vychází další kniha Valentova, vyvrcholující dosavadní jeho dílo. Je to cesta do hlubin vlastního nitra, neúprosné odkrývání duše zprvu sobeckého citu neschopného intelektuála, …který se pod dojmem životních i historických událostí dostává z isolace a roste z ustrašence až téměř v hrdinu protinacistického odboje. Román je skladebně zajímavý prostupujícími se dvěma pásmy: v kapitolách se děj líčí "objektivně", v "intermezzech" je pak subjektivní pohled nehrdinského hrdiny. I když lze vytknout knize řadu nedostatků , nelze jí upřít zdařilost psychologické analysy bezpartijního intelektuála, profesora, spisovatele a malíře-amatéra Šimona se všemi jeho zmatky, vytvoření věrné atmosféry "protektorátu", formální podnětnost.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	578
Jazyk:	česky
Edice:	Klíč
Vydání:	4. vyd., (v Čs. spis. 3. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 1. 2026 8:11
Číslo položky:	1526566

O autorovi

Edvard Valenta

Edvard Valenta byl český prozaik, básník a publicista. Edvard Valenta se narodil 22. ledna 1901 v rodině prostějovského zubního lékaře MUDr. Antonína Valenty. V matrice je zapsán jako Eduard, křestní jméno Edvard přijal později. Otec pocházel ze vsi Roštína u Kroměříže, matka z podnikatelské rodiny Chmelařů. V roce 1903 mu nejprve zemřel na souchotiny otec, o čtyři roky později na tutéž nemoc i matka. Spolu se sestrami se ho ujal strýc František Kovářík , v té době spolumajitel prostějovské firmy F. a J. Kovařík , politik a předválečný ministr. Edvard Valenta maturoval v roce 1918 na prostějovské reálce. Ve stejné době studoval na místním gymnáziu spolu s Valentovou sestrou Olgou Jiří Wolker; s ním Valenta redigoval 2. ročník Sborníku českého studentstva na Moravě a ve Slezsku. Nedostatek lásky v pěstounské rodině, stejně tak jako sebevražda sedmnáctileté sestry Věry se zobrazují v jeho díle v některých autobiografických ohlasech. Na brněnskou techniku nastoupil Edvard Valenta na přání svého pěstouna Františka Kováříka, který očekával jeho angažovanost v prostějovském podniku. Vystudoval však pouze čtyři semestry a po příležitostných zaměstnáních nastoupil v roce 1920 do brněnské redakce Lidových novin. V Lidových novinách je působil v brněnské redakci i v olomoucké a pražské pobočce, nejprve jako stenograf, později redaktor a v závěru jako vedoucí redaktor kulturní a literární části a politický úvodníkář. Za finanční podpory Jana Antonína Bati cestoval po světě jako reportér a také J. A. Baťu doprovázel při jeho cestě po USA v roce 1939. V roce 1940 se po zákazu novinářské činnosti stal spisovatelem z povolání. V roce 1942 se přestěhoval z Prahy do Voznice u Příbrami; zde žil nejprve ve vile, kterou měl v obci pronajatu Oldřich Nový. Ke konci války, když již žil v jiném d...

Více od autora