Knihy
Biografie, memoáry a korespondence
Jan Kotěra
Kotěra/Plečnik. Korespondence

Jan Kotěra: Kotěra/Plečnik. Korespondence

Jan Kotěra, Josip Plečnik
Kotěra/Plečnik. Korespondence

2001 | Nakladatelství Vysoká škola uměleckoprůmyslová

Biografie, memoáry a korespondence

Studie a eseje i dříve publikované články objasňují metody a cíle funkcionalistické a modernistické estetiky, která ovlivnila architekturu a design první poloviny dvacátého století. Další úvahy sledují funkcionalistickou filozofii designu, shrnutou do hesla forma sleduje funkci, a věnují se i otázce, jak funkcionalisti…cká filozofie designu pronikla do škol architektury, do uměleckého školství i do muzeí . Poslední text se týká užitého umění a průmyslového designu v Československu. Studie a eseje i dříve publikované články objasňují metody a cíle funkcionalistické a modernistické estetiky, která ovlivnila architekturu a design první poloviny dvacátého století. Další úvahy sleduj…í funkcionalistickou filozofii designu, shrnutou do hesla forma sleduje funkci, a věnují se i otázce, jak funkcionalistická filozofie designu pronikla do škol architektury, do uměleckého školství i do muzeí . Poslední text se týká užitého umění a průmyslového designu v Československu.

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	361 s., čb.obr
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090198279
ISBN:	9788090198272
Edice:	Texty
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 6. 2025 13:41
Číslo položky:	1276377

O autorech

Jan Kotěra

Jan Karel Zdenko Kotěra byl český architekt, urbanista, teoretik architektury, návrhář nábytku a malíř. Narodil se 18. prosince 1871 v Brně jako mladší syn středoškolského profesora Antonína Kotěry a jeho ženy Marie, rozené Vogl . Při křtu u Sv. Tomáše dostal tři jména: Jan Karel Zdenko. Vychováván byl v německých školách nejprve v Dolních Zálezlech a v Ústí nad Labem a potom na státní průmyslové škole, Odborné škole stavitelské v Plzni. Po maturitě v roce 1890 přišel do Prahy, kde absolvoval praxi v projekční kanceláři inženýra Freyna a ocitl se v blízkosti barona Mladoty ze Solopysk. Oba objevili jeho talent a stali se mecenáši jeho dalšího studia na vídeňské Akademii výtvarných umění od roku 1894, kdy tam nastoupil nový profesor Otto Wagner. Ve Vídni se mladý Kotěra seznámil s Jože Plečnikem, Josefem Hoffmannem, Josefem Urbanem, ale i s Adolfem Loosem. Kotěra byl ovlivňován na jedné straně wagnerovským modernismem, na druhé straně italsky orientovaným klasicismem, který ve vídeňské akademii ještě dozníval. Roku 1897 získal prestižní Římskou cenu spojenou se stipendijním pobytem v Palazzo Venezia v Římě. Tento pobyt spojený s cestami po celé Itálii, který Kotěra uskutečnil od února do června 1898, završil jeho učednická léta. Po návratu z Itálie nastoupil na speciální školu dekorativní architektury na pražské uměleckoprůmyslové škole na místo Friedricha Ohmanna. K jeho žákům tam patřil například Josef Gočár. V roce 1899 se oženil s Bertou Trázníkovou a zařídil si byt v Praze. Téhož roku začal pracovat na své první významné realizaci, kterou byla stavba Peterkova domu v Praze. Roku 1910 byl jmenován profesorem nově vytvořené speciální školy architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, kde učil i Bohuslava Fuchse a Františka L. Gahuru. Jan Kotěra působil ve Spolku výtvarných umělců Mánes a jako redaktor časopisu Volné směry. Organizoval množství výstav (Augus...

Více od autora

Josip Plečnik

Jože Plečnik, v Česku známý spíše jako Josip Plečnik, byl slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu. Narodil se jako třetí ze čtyř dětí v rodině Andreje a Heleny Plečnikových. Podle přání otce měl převzít rodinnou truhlářskou dílnu. Ve škole příliš neprospíval, jeho slabinou byly zejména exaktní předměty. Už od dětství velice rád kreslil. Tuto zálibu musel ovšem často skrývat před otcem, který se obával, aby se z jeho syna nestal bohém. Díky státnímu stipendiu se v roce 1888 dostal na průmyslovou školu ve Štýrském Hradci, kde studoval truhlářství a příbuzné obory. Zde se dostal do kontaktu se studenty stavitelství. Naučil se od nich tolik, že ho profesor Leopold Theyer přijal jako kresliče do svého ateliéru. Studoval na vídeňské umělecké akademii pod vedením Otto Wagnera. Nečekaná smrt jeho otce zapříčinila to, že se z něj nestal truhlář, ale světoznámý architekt. Matka se starším bratrem se shodli na tom, že na převzetí otcovy dílny je ještě příliš mladý. V roce 1892 odjel do Vídně, kde dva roky pracoval v továrně na nábytek k.k. Hof-Bau-Kunsttischlerei J. W. Müller. Byla to pro něj dobrá, i když velmi tvrdá škola a sám na toto období svého života vzpomínal jen velice nerad. Koncem roku 1920 byl jmenován profesorem architektury na nově založené universitě v Lublani. Oproti pražské zde panovaly zcela odlišné poměry. Škola nedisponovala velkými financemi, chyběly prostory, odborná literatura. Vyprojektoval tedy skromnou jednopodlažní budovu v Aškenazově ulici a na podzim následujícího roku v ní přivítal první studenty. Ve dvacátých letech dvacátého století byl z popudu prezidenta nové republiky T. G. Masaryka pozván do Prahy, aby pracoval na obnově Pražského hradu a později i úpravách lánského zámku. Restaurování kostelů ve Slovinsku, Chorvatsku a Srbsk...

Více od autora