Aleksandr Stepanovič Grin
Kormidelník čtvera větrů

1965 | Nakladatelství Naše vojsko

Šest povídek sovětského spisovatele zmocňujícího se čtenářova zájmu osobitým vyprávěčským uměním i volbou námětů. Svéráznou fantazii rozvíjí v nevšedních, dobrodružných příbězích, strh ujících dějem i kresbou osob a situací a citlivě pronikajících do hlubin lidských duší. Šest povídek sovětského spisovatele zmocňujícího se čtenářova zájmu osobitým vyprávěčským uměním i volbou námětů. Svéráznou fantazii rozvíjí v nevšedních, dobrodružných příbězích, strh ujících dějem …i kresbou osob a situací a citlivě pronikajících do hlubin lidských duší.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (5. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	181, [3]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Rastislav Michal
Edice:	232. svazek ed. 232. svazek ed. Knihovna vojáka
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 4. 2026 12:47
Číslo položky:	1721309

O autorovi

Aleksandr Stepanovič Grin

Alexandr Grin byl ruský autor romantických fantaskních románů a novel s dobrodružnou tématikou. Od roku 1912 žil v Petrohradu a zde za deset let napsal mimo jiné tyto povídky: Modré kaskády Telluri, Xenie Turpanová, Ostrov Reno, Úžina mořských bouří, Kapitán Duke, Provaz, Koráby v Lisse. Narodil se 23. srpna 1880 ve Slobodskom. Ve svém neradostném mládí vykonával všecka možná povolání od plavčíka až po zlatokopa. Nakonec se stal revolucionářem z povolání a za tuto činnost byl carskými úřady několikrát odsouzen do vězení a vyhnanství. Psát začal ve vězení a kolem roku 1910 i uveřejňovat nejdřív krátké prózy. Ve své vlasti byl a je dosud velmi oblíbeným autorem pro své divukrásné fantazie, z nichž ho nejvíce proslavily novela Nachové plachty a romány Běžící po vlnách a Cesta nikam. Za ruské občanské války vstoupil roku 1919 do Rudé armády, onemocněl tyfem, pro invaliditu byl demobilizován a následně upadl do velké bídy. Jeho život byl poznamenán ustavičnou chudobou, nemocí a samotářstvím. Přežil jen díky Maximu Gorkému, protože na základě jeho iniciativy mohl žít několik let v petrohradském Domě umění. Zbytek života prožil na jihu na Krymu .

Více od autora