Milan Šimečka
Konec nehybnosti

1990 | Nakladatelství Lidové noviny

Konec nehybnosti je soubor úvah, psaných deníkovou formou v průběhu roku 1988. Některé části tohoto deníku byly již publikovány, např. stať Svědomí ruské inteligence, která měla velký ohlas v evropském tisku a vyšla i v Sovětském svazu. Šimečkovy zápisy končí v únoru 1989; autor cítí, že se dějinný pohyb zrychluje a pr…ojevuje lítost nad tím, že se mu dramatické události nevešly do osmičkového roku. Šimečkova kniha přesto zřetelně zaznamenává pozvolný sesuv režimu a osvětluje duchovní klima, z něhož o rok později vzešel listopadový převrat. Konec nehybnosti je soubor úvah, psaných deníkovou formou v průběhu roku 1988. Některé části tohoto deníku byly již publikovány, např. stať Svědomí ruské inteligence, která měla velký ohlas v evropské…m tisku a vyšla i v Sovětském svazu. Šimečkovy zápisy končí v únoru 1989; autor cítí, že se dějinný pohyb zrychluje a projevuje lítost nad tím, že se mu dramatické události nevešly do osmičkového roku. Šimečkova kniha přesto zřetelně zaznamenává pozvolný sesuv režimu a osvětluje duchovní klima, z něhož o rok později vzešel listopadový převrat.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~39 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	182
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071060011
ISBN:	9788071060017
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Knihovna Lidových novin
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 2. 2025 15:51
Číslo položky:	1143808

O autorovi

Milan Šimečka

Milan Šimečka byl český a slovenský filosof a literární kritik, otec spisovatele a publicisty Martina Šimečka. Po maturitě 1949 vystudoval českou a ruskou literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v Brně, kterou absolvoval v roce 1953. Poté se stal odborným asistentem na Univerzitě Komenského v Bratislavě, odkud v roce 1958 odešel na Vysokou školu múzických umění, kde se i habilitoval. Byl členem Komunistické strany Československa a na uvedených školách vyučoval marxistickou filosofii. V roce 1970 byl pro své ideové postoje přinucen opustit univerzitní půdu a pracovat v manuálních profesích. V roce 1981 byl v akci Státní bezpečnosti „Francouzský kamion“ obviněn za údajný trestný čin podvracení republiky a vzat do vyšetřovací vazby v Bratislavě a v Praze-Ruzyni, kde byl držen od 6. května 1981 do 27. května 1982. Po listopadu 1989 se stal předsedou Rady konzultantů prezidenta Václava Havla. 23. září 1990 v Praze ve věku 60 let zemřel.

Více od autora