Ernest Hemingway, Alfonz Bednár, Jaroslav Schejbal
Komu zvonia do hrobu

1959 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Najdlhší Hemingwayov román Komu zvonia do hrobu je kronikou troch dní života amerického lektora španielčiny Roberta Jordana. Ten prichádza v období občianskej vojny do Španielska ako dobrovoľník bojovať po boku republikánov proti Francovmu nacionalistickému režimu. Neďaleko Segovie sa pripojí k partizánskej jednotke, …ktorá mu pomáha vyhodiť do vzduchu most, čo má zabrániť postupu nepriateľských jednotiek. Robert splní svoju úlohu, hoci sa presvedčí o jej nezmyselnosti. Chápe však nevyhnutnosť disciplíny, a preto sa podriadi vyššiemu cieľu. Medzi partizánmi spozná mladú sirotu Mariu. Romantický vzťah, ktorý medzi ňou a Robertom vznikne, bol jednou z príčin veľkého čitateľského úspechu tohto Hemingwayovho románu a zároveň sa stal aj hlavným motívom rovnomenného filmu, ktorý v roku 1943 nakrútil americký režisér Sam Wood s Garym Cooprom a Ingrid Bergmanovou v hlavných úlohách. Najdlhší Hemingwayov román Komu zvonia do hrobu je kronikou troch dní života amerického lektora španielčiny Roberta Jordana. Ten prichádza v období občianskej vojny do Španielska ako dobrovoľník bojo…vať po boku republikánov proti Francovmu nacionalistickému režimu. Neďaleko Segovie sa pripojí k partizánskej jednotke, ktorá mu pomáha vyhodiť do vzduchu most, čo má zabrániť postupu nepriateľských jednotiek. Robert splní svoju úlohu, hoci sa presvedčí o jej nezmyselnosti. Chápe však nevyhnutnosť disciplíny, a preto sa podriadi vyššiemu cieľu. Medzi partizánmi spozná mladú sirotu Mariu. Romantický vzťah, ktorý medzi ňou a Robertom vznikne, bol jednou z príčin veľkého čitateľského úspechu tohto Hemingwayovho románu a zároveň sa stal aj hlavným motívom rovnomenného filmu, ktorý v roku 1943 nakrútil americký režisér Sam Wood s Garym Cooprom a Ingrid Bergmanovou v hlavných úlohách.

Stav

Velmi dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	495
Jazyk:	slovensky
Edice:	Svetová próza. Tvorba národov, Svetová próza. Edícia Tvorba národov
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	3. 9. 2024 12:18
Číslo položky:	962103

O autorech

Ernest Hemingway

Ernest Miller Hemingway , anglicky: IPA byl americký spisovatel. Je považován za čelného představitele tzv. ztracené generace. V roce 1953 byl oceněn Pulitzerovou cenou, o rok později pak získal Nobelovu cenu za literaturu. Hemingway byl mistrem krátkých forem v próze a jeho úsporný styl se stal pojmem v moderní světové literatuře. Otec Clarens Ed Hemingway byl lékař, matka Grace se věnovala hudbě a byla velice zbožná. Bydleli v Oak Parku na předměstí Chicaga, chatu pojmenovanou Windermere měli u jezera Walloon na severu Michiganu. Na druhé straně jezera koupili později také usedlost nazvanou Longfieldská farma, kde rodina trávila letní měsíce. Ernest se narodil roku 1899 jako druhý ze šesti dětí – měl ještě čtyři sestry a nejmladšího bratra Leicestra. Matka z něj chtěla mít slušně vychované dítě, jejich vztah byl i v dospělosti komplikovaný. Otec v něm podporoval lásku k přírodě, chodili spolu na lov a rybařit, naučil se tábořit, pomáhal na farmě. Byl fyzicky vyspělý, rád plaval a se spolužáky podnikal pěší túry do okolí. Přestože špatně viděl na jedno oko, byl výborný střelec. Svou sílu předváděl v boxu a jízdách po řece na kánoi. Hrál na violoncello ve školním orchestru. Během studia na střední škole se pokoušel o verše, povídkové črty a sloupky do novin. Po maturitě odmítl jít na vysokou školu a v říjnu 1917 se stal reportérem kansaského listu Star. Byl pevně rozhodnut stát se spisovatelem. Rok na to odjel do Itálie na italskou frontu první světové války jako dobrovolník ambulantních sborů Červeného kříže. V červnu 1918 se dostal jako řidič sanitky do těžkých bojů u řeky Piavy. Zde byl těžce raněn střepinami z minometu. Přes svá mnohočetná zranění odnesl na zádech do bezpečí italského vojáka, který byl v bezvědomí. Byl prvním Američanem raněným v Itálii a za svůj statečný čin byl vyznamenán italskou stříbrnou medailí. Léčil se v nemocnici v Miláně, kde ...

Více od autora

Alfonz Bednár

Alfonz Bednár , okres Trenčín – †9. listopadu 1989, Bratislava), byl slovenský prozaik, scenárista a překladatel anglické a americké literatury, který použil novátorské tvůrčí postupy při zobrazování společenské situace po druhé světové válce. Obohatil též literární zpracování Slovenského národního povstání. Je autorem scénáře jednoho z nejuznávanějších snímků slovenské kinematografie Slnko v sieti. Alfonz Bednár se narodil v početné rolnické rodině. Na univerzitách v Praze a v Bratislavě vystudoval klasickou filologii, češtinu a slovenštinu. Poté krátce vyučoval na středních školách, ale nakonec působil jako novinář a do roku 1980 jako dramaturg Čs. státního filmu v Bratislavě. V druhé polovině šedesátých let se začal Bednár orientovat na současnost. Svými knihami kladl nepříjemné otázky socialistické přítomnosti. Satiricky a ironicky pranýřoval nedostatky každodenní hovorové slovenštiny, nevhodná slova, zažité slovní mechanismy, nesmyslné slogany a zvláště významovou prázdnotu šlágrových textů. Zvolil si formu alegorie a satiry. Jeho knihy z toho období jsou kritikou lidí moderní doby, kterým chybí pozitivní vnitřní síly a citové rodinné vazby. Napsal také cestopis a je autorem několika televizních a filmových scénářů. V roce 1963 pořídil Alfonz Bednár první svazek Dějin slovenské literatury, vysokoškolské učebnice, v níž uplatnil osobitý pohled na problematiku a novou koncepci literárních dějin.

Více od autora