Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Česko a Slovensko
Emil Sobota
KOMPLET V JEDNOM SVAZKU Mírové smlouvy 1919-192...

Emil Sobota: KOMPLET V JEDNOM SVAZKU Mírové smlouvy 1919-1920 + Svědomí + O presidentu naší republiky + Zaměstnavatel a zaměstnanec + Snahy o mír mezi národy + Nemocenské pojištění + Veřejné mínění v demokracii + Republika Československá + Náboženské poměry v Československé republice

Emil Sobota, Josef Lávička, František Weyr, Václav Müller, Václav Verunáč, Jan Zachoval, Jos Lavička, František Mézl, Vladimír Vochoč, Karel Štencl
KOMPLET V JEDNOM SVAZKU Mírové smlouvy 1919-1920 + Svědomí + O presidentu naší republiky + Zaměstnavatel a zaměstnanec + Snahy o mír mezi národy + Nemocenské pojištění + Veřejné mínění v demokracii + Republika Československá + Náboženské poměry v Československé republice

1924 | Státní nakladatelství

Obsažené svazky:

Náboženské poměry v Československé republice 1925 (105 s., 1 mapa)
O presidentu naší republiky 1924 (32 s.)
Svědomí 1924 (62 s.)
Snahy o mír mezi národy 1925 (39 s.)
Zaměstnavatel a zaměstnanec 1925 (35 s.)
Nemocenské pojištění 1925 (47 s.)
Mírové smlouvy 1919-1920 1924 (40 s.)
Veřejné mínění v demokracii, jeho podstata, organisace a význam 1925 (35 s.)
Republika Československá, statistický přehled stavu populačního... 1925 (59 s.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	105 + 32 + 62 + 39 + 35 + 47 + 40 + 35 + 59
Jazyk:	česky
Edice:	56, 59, 60, 61, 62, 63, 5758, 666768. svazek ed. 56, 59, 60, 61, 62, 63, 5758, 666768. svazek ed. Občanská knihovna, Republika Československá : statistický přehled stavu populačního, hospodářského a kulturního, Ústava republiky Československé, Veřejné mínění v demokracii
Vydáno v:	v Praze
Vystaveno:	11. 5. 2024 15:24
Číslo položky:	830377

O autorech

Emil Sobota

Emil Sobota byl český právník, spisovatel a publicista, povoláním úředník v prezidentské kanceláři za první republiky. Byl odborníkem na ústavní právo, těsně před koncem druhé světové války byl popraven. Narodil se do rodiny železničního úředníka, absolvoval gymnázium v Olomouci a pak pražskou právnickou fakultu, roku 1916 byl promován doktorem práv. Následovala tříletá přípravná praxe v advokacii, přičemž už od dob studií psal do různých novin a časopisů. Emil Sobota se angažoval také politicky, nejdříve patřil k Masarykovým realistům, pak vstoupil ke státoprávním demokratům a od roku 1925 byl členem sociální demokracie. Po vzniku Československé republiky byl postupně tajemníkem olomouckého okresního národního výboru a sekretářem klubu státoprávně demokratických poslanců v Revolučním národním shromáždění, úředníkem českého zemského výboru a ministerstva železnic a pak od roku 1921 až do roku 1939 působil jako úředník v politicko-legislativním odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zde relativně rychle služebně postupoval, získal např. titul ministerský rada. Kromě své úřední práce byl stále veřejně činným. Pod pseudonymem Emil Havlík psal knihy pro mládež a věnoval se publicistice, dlouhá léta psal své komentáře a úvodníky především do revue Naše doba, spojené s prezidentem Masarykem. Vydal ale také celou řadu odborných monografií. Práce v prezidentské kanceláři ho přivedla k napsání studie o ústavním postavení prezidenta republiky O presidentu naší republiky , studijní pobyty ve Švýcarsku a USA ho zase inspirovaly k vydání prací ČSR a Švýcary. Srovnávací politická skizza a Amerika a evropský divák . Jako odborník na ústavní právo publikoval čtyřdílný komentář Ústava republiky Československé nebo studii Naše ústava, jak zní a jak ji máme čísti . Nejvíce se ale asi věnoval otázkám postavení národnostních menšin a garancím jejich práv v Československu, naps...

Více od autora

František Weyr

František Weyr byl český právník, právní filosof, státovědec a statistik, zakladatel tzv. normativní teorie právní. Byl také jedním ze zakladatelů brněnské právnické fakulty, jejímž byl prvním děkanem a kde byl dlouhá léta profesorem. Vykonával ale i jiné veřejné funkce, byl např. rektorem Masarykovy univerzity, předsedal také statistickému úřadu a byl poslancem Národního shromáždění. Narodil se jako syn Emila Weyra, profesora matematiky na pražské a vídeňské univerzitě a jeho manželky Marie Waniekové z Domyslova; matematikem byl i jeho děd František a také strýc Eduard, rektor pražské techniky. Vyrůstal ve Vídni se svými sourozenci Marií a Jindřichem, přičemž doma se mluvilo výhradně česky. Gymnaziální studia však zakončil roku 1899 v Praze, kam se po smrti svého otce s matkou, jež znovu vdala za ředitele pražského akademického gymnázia Jaroslava Sobičku, a sourozenci přestěhoval. Poté se zapsal na právnickou fakultu, zajímal se ale i o filosofii, navštěvoval např. přednášky T. G. Masaryka. Absolvoval v roce 1904 a vrátil se do Vídně, kde působil postupně u místodržitelství, okresního hejtmanství v Mistelbachu, Ústřední statistické komise a u Ministerstva kultu a vyučování. Poté se opět přestěhoval do Prahy a pracoval v Zemské statistické kanceláři, zároveň se roku 1911 na pražské právnické fakultě habilitoval pro obor správní věda a rakouské správní právo, později i pro všeobecně srovnávací rakouskou statistiku. Jeho habilitační práce Příspěvky k teorii nucených svazků popírala doposud nezpochybnitelné rozlišování mezi právem veřejným a soukromým, což se později stalo základem pro jeho normativní teorii. Už roku 1912 ale přešel do Brna, které se stalo jeho druhým domovem. V tu dobu se také oženil s učitelkou na měšťanské škole Helenou Mekesovou. V Brně byl nejdříve mimořádným, po roce 1919 řádným profesorem právních věd na České vysoké škole technické, kde založil i vědecký seminář pro mladé absolv...

Více od autora